Většina národa, nejenom sportovního, by ho nejraději z fotbalového světa vygumovala. Roman Berbr, kontroverzní místopředseda FAČR, si však drží na Strahově zásadní vliv. Ten největší. Deník Sport ho proto podruhé v řadě zvolil nejmocnějším mužem českého fotbalu. Přinášíme vám exkluzivní rozhovor s mužem, který si stále drží klíčový mocenský vliv. Jak dlouho chce ještě ve fotbale působit? Koho vidí jako svého nástupce? Jak vidí situaci kolem komise rozhodčích? Proč se nevrátí do vedení českého fotbalu Miroslav Pelta?
Cítíte se silnější než před rokem?
„Ta anketa je pocitová, nedá se měřit, nedá se zvážit. Ale já si nemyslím, že jsem nejsilnější. Myslím, že vždycky, vždycky je nejsilnější předseda. Protože on je potřeba na každé rozhodnutí. Ke všemu musí dát souhlas, podpis. A dokonce to podle mě platilo i v sestavě Mokrý – Košťál, kdy byl Vlasta drtící kontinent. Toho předsedu prostě potřebujete. A já si navíc o Malíkovi myslím, že to je velmi dobrý předseda a že má být na prvním místě. Takže se tak necítím.“
Necítíte se teď v podobné pozici jako tehdy Vlastimil Košťál, takový drtící válec?
„V žádném případě. Martin není takový.“
No vidíte. A my si myslíme, že vy toho předsedu přece jen válcujete.
„Ne. Martin vůbec není slabý. Naučil se říkat negativní věci. Rozdíl mezi námi je v tom, že on je říká dlouze, a ten konec je stejný. A já je řeknu na rovinu a natvrdo. Já řeknu: Nemám tě rád a nelíbíš se mi a nechci tě. On to řekne jinak, ale finále je úplně stejné. Takže já říkám, že je velmi dobrý předseda.“
Taková hra: Máte s Malíkem opačný názor na danou věc. Z deseti případů, jak to dopadne?
„Já bych proti němu nebyl. Já jsem nebyl nikdy proti předsedovi. Já jsem nikdy nešel do střetu s předsedou. Ani tehdy, když Míra Pelta přišel s tím polským neštěstím, s (předsedou komise rozhodčích) Listkiewiczem. Já se domluvím skoro s každým.“
Ale zrovna proti Listkiewiczovi jste na výkonném výboru hlasoval, on prošel jen o jediný hlas.
„To je něco jiného. Princip je v tom, že jsem Mírovi to vyjednávání neničil. Hlasování probíhalo ve chvíli, kdy bylo jasné, že Listkiewicz projde. V tu chvíli jsem mu jenom chtěl dát najevo, že jsem proti němu.“
Jak to mezi vámi a Malíkem probíhá, když máte jiné názory?
„Vždycky někdo uhne. Buď já, nebo on. Ale to nejsou rozpory zásadního významu. Já to vysvětlím ještě jinak. Ve fotbale je úzké vedení, které se schází v pondělí ráno. Pět lidí. Malík, já, generální sekretář (Jan Pauly), šéf STESu (Miroslav Platil) a finanční ředitel (Libor Kabelka). Tady může dojít ke střetu. Někdo řekne: Já bych Prokeše nevyhodil, druhý: Já bych ho vyhodil. A tady zároveň dojde k řešení. Ale to ani není střet. Já nejsem konfliktní typ.“
TOP 50 mocných českého fotbalu: POŘADÍ NA 41. - 50. MÍSTĚ »
TOP 50 mocných českého fotbalu: POŘADÍ NA 31. - 40. MÍSTĚ »
TOP 50 mocných českého fotbalu: POŘADÍ NA 21. - 30. MÍSTĚ »
TOP 50 mocných českého fotbalu: POŘADÍ NA 11. - 20. MÍSTĚ »
TOP 50 mocných českého fotbalu: POŘADÍ NA 1. - 10. MÍSTĚ »
Není na vás Martin Malík víc odkázaný, protože autentickou podporu uvnitř toho hnutí máte vy?
„Ale to je přirozené. Já jsem ve fotbale i se žáky padesát jedna let. A Martin byl u filmu, na vraždách u kriminálky a my ho vytáhli ze STESu jako svým způsobem normálního ředitele. I Petr Fousek, který proti němu kandidoval, měl větší fotbalovou historii, než má Martin. To je přirozené. Srovnávat Martina se mnou v tomto ohledu, to je nebe a dudy. Já jsem tady fakt dlouho a ty fotbalové příběhy mám již z minulého století… To je jako s Dušanem Svobodou. On taky nemá žádnou fotbalovou historii krom Sparty. Když jsme seděli s Peltou a s Dušanem, tak my s Peltou se bavíme a řehtáme, a on ne, protože my máme ty fotbalový historky. To on nemá a Martin taky ne. To přijde až časem.“
Ještě k vašemu dohadování s Malíkem – když se vybíral trenér reprezentace po Karlu Jarolímovi, mluvili jste nezávisle na sobě a z obou bylo cítit, jak vám záleží na tom, že to děláte zrovna vy. Jak to tedy bylo?
„Možná takhle hloupě v rychlosti mluvím, ale ne. Pravda je taková, že po prohraném zápase s Ukrajinou jsme seděli s Martinem na náměstí v Uherském Hradišti a já se ptám, co uděláme, když vyhrajeme v Rusku. On na to, že si budeme muset Karla nechat. A co prý uděláme, když prohrajeme? Já mu odpověděl, že bych ho odvolal, protože jinak to nepřežijeme my. A že zavolám Šilhavému, jestli je pro. Takhle to bylo. Hele, to je opravdu domluva. To nejde jeden bez druhého. My jsme fakt zadobře. Musíme říct, že fotbal trefil předsedu dobře. Míra byl větší sólista.“
Třeba Malík taky bude, jenom se ještě necítí.
„Zase, to je přirozené. Já se třeba vůči Peltovi taky nejdřív necítil. Pelta měl klub, já nikdy. Ale ve finále, když ho vzali do vazby, musel jsem se začít starat, něco tvořit. Prostě vás zklamu, mezi námi s Martinem to funguje.“
Prokeš umí lidi zblbnout
Dojem je ovšem takový, že jste posílil, protože z fotbalových funkcí odešli lidé, kteří stáli proti vám. Především ředitel sportovně-technického oddělení asociace Michal Prokeš, o kterém se říkalo, že musel jít, protože by vás výhledově smetl. Musel proto jít?
„To je fakt jen dojem. Dnes poprvé řeknu ten příběh. Se mnou je sranda na tom vedení. Moje názory jsou jednoznačné, stručné a většinou jsou trefně stručné. Já jsem se jako poslední z toho pětičlenného vedení dozvěděl, že se to s tou kartou stalo. A oni čekali na můj názor.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
