Ligu má rozjetou na další boj o evropské poháry, v MOL Cupu je opět ve čtvrtfinále. Baník rozhodně nezažil špatný podzim. Dařilo se mu i na infrastrukturním poli, protože v novém roce se zázemí slezského klubu vrátí na zrekonstruované Bazaly, nový domov mládeže. Přesto se aktuálně nachází na rozcestí. Ostravou se nese řada otazníků, které je třeba během krátké pauzy správně vyřešit, aby se ambice nepřiškrtily přešlapováním na místě.
Co bude s trenérem Bohumilem Páníkem? Jak urovnat jeho vztah s kapitánem Milanem Barošem? A proč stagnují odchovanci? Vybrali jsme pět zásadních témat. Místo majitele Václava Brabce je nakonec okomentoval výkonný ředitel Michal Bělák, jeho pravá ruka.
1. Loučí se Baroš s vrcholnou scénou?
Když dostal před sezonou Milan Baroš od deníku Sport otázku, zda s přibývajícím věkem a větší konkurencí nebude už jeho role spíše mentorská, odpověděl: „Každý chce hrát, o místo se s klukama musíme porvat.“
Ani náznak postupné ztráty motivace. To by nebyl jeho styl. S takovou mentalitou by těžko dokráčel až do Liverpoolu a k triumfu v Lize mistrů. Na absolutní fotbalový vrchol.
Po pěti měsících se však dá konstatovat, že Baroš zažil nejhorší půlsezonu za poslední roky: v základu byl pouze dvakrát, vstřelil jediný gól. Dvě další pohárové branky do sítě divizního Lanžhota nemohly rodáka z Vigantic uspokojit.
Baroš je celou kariéru zvyklý být ústřední postavou týmu, v mateřském a milovaném celku dvojnásob. Do Baníku se vrátil, aby mu pomohl na hřišti. Nikoli jen jako psychická podpora, která při hecování spoluhráče před nástupem na plac občas kamarádsky profackuje, aby je nabudila.
Ani v předchozích dvou ročnících se 38letému útočníkovi nevyhnuly zdravotní problémy, pokaždé se však vrátil a byl oporou. Patnáct gólů není málo. Letos je situace jiná. Baroše zlobí achilovky, bolest mu vystřeluje až do lýtka. Víc času strávil s fyzioterapeuty než na trávníku. Lasery, rázové vlny, tejpy, to bylo jeho denní menu.
A k tomu všemu slušná konkurence: Dame Diop, Tomáš Smola a Nemanja Kuzmanovič. Na hostování ve Slovácku mají Ostravští navíc Ondřeje Šašinku, kanonýra reprezentační jednadvacítky. Takže zrovna na hrotu – na rozdíl od jiných pozic – slušná perspektiva. I kvalita.
Z těchto důvodů jasně vyplývá, že tradiční značka MB27 už pro Baník není nepostradatelná jako dřív. Na konci letního přestupového období to vycítili i v Olomouci a Zlíně, zástupci obou klubů nejlepšího střelce EURO 2004 lákali do svých řad. A co je důležitější – Barošovi prý v tu chvíli obě varianty vrtaly hlavou. Protože byl zdravý, a stejně nehrál.
Nebylo překvapivé, že se následně začalo nahlas štěbetat o kapitánově vztahu s trenérem Bohumilem Páníkem, stratégem, který zná Baroše paradoxně už od útlého mládí. A výroky obou mužů množícím se spekulacím nepomohly.
„Neznáte naši situaci, víte jen to, co se píše v novinách. Tohle je naše interní věc a vůbec se k ní nebudu vyjadřovat,“ odsekl kouč Páník v Teplicích, když přišel dotaz na forvardův stav. V minulém týdnu už byl přece jen sdílnější, nicméně obsah jeho výpovědi pořád zanechává spoustu nejasností: „Jestli je zdravý? To je spíš otázka pro něj než pro mě. Pokud ho vidím v tréninku, je to dobré. Pokud ne, není to dobré…“
Vzájemná komunikace evidentně drhne, což je v případě hvězdného fotbalisty s velkým vlivem na ostatní spoluhráče – a ještě větším na fanoušky – problém. I kvůli tomu je Páník, kterému se příliš nelíbí hráčův přístup, pod tlakem veřejnosti.
„Jak nesu malé vytížení? To je otázka na trenéra. Nebyl jsem zraněný. Trénuju každý den, cítím se dobře, ale nehraju, tak si musím přidávat. Samozřejmě herní praxe může chybět,“ hlásil náhradník Baroš v srpnu, než přišly zdravotní problémy.
A protože příliš odehraných minut od té doby nepřibylo, dá se očekávat, že zimní dril v příštích týdnech bude tím posledním v Barošově kariéře. Další důvody? Smlouva do léta, rodina v Praze. Stylová by byla třeba tečka v podobě výhry MOL Cupu. Baník by se vrátil do Evropy, legenda by splnila svůj cíl a skončila v nejlepším. Spokojená a nerozhádaná. Alespoň naoko.
OČIMA MICHALA BĚLÁKA
Záleží na Milanovi
„Podzimní minutáž Milana Baroše byla hodně ovlivněná zraněními. Na jeho postu se navíc zvětšila konkurence příchodem Tomáše Smoly. Jsem samozřejmě rád, že ho v týmu máme. Mít v klubu takovou osobnost, jakou je Milan Baroš, ať už v pozici hráče, nebo jiné, je nedocenitelná záležitost. Mnohé samozřejmě záleží na Milanovi samotném, protože on ví nejlépe, jak se cítí a jaké má do budoucna plány.“
2. Doma síla, venku zmar
Je nám líto fanoušků, kteří za námi jedou takovou dálku a pak vidí tohle. Kolikrát jste takové vyjádření během podzimu od ostravských hráčů zaznamenali po venkovním zápase?
Přesně pětkrát: Sparta-Baník 2:0, Jablonec-Baník 2:1, Mladá Boleslav-Baník 2:0, Plzeň-Baník 3:0, Slavia-Baník 4:0.
Pět zápasů s elitními mužstvy, pět porážek, pět nudných ostravských výkonů. Špička nastavila Baníku zrcadlo, že na top pozice to z jeho strany ještě není. Ne nadarmo se říká, že až když dokážete pravidelně zvládat i venkovní utkání, můžete pomýšlet na nejvyšší příčky. Slezané vyhráli jen duely v Opavě, Karviné a na Bohemians, z Teplic dovezli bod, který byl spíš ztrátou.
„Baník není venku stejný tým jako doma. Měl by tam předvádět už daleko víc,“ všiml si nedávno v Dohránu Plus i Václav Svěrkoš, někdejší reprezentant a současný agent stopera Patrizia Stronatiho. „Já nevím, co Baník chce venku hrát. Přišlo mi, že někdy jen čekají na to, až dostanou gól. Série takových zápasů už je delší.“
A to je to, co fanouškům vadí nejvíc. Zaprvé venkovní krize trvá už od jara a zadruhé nejde pouze o body, ale o herní projev. Ten je na cizím hřišti většinou opravdu tristní. Bojácný a bez
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
