Loni v létě byl trenér Pavel Hapal kousek do podpisu smlouvy se Slavií Praha. Nevyšlo to. Ve výběru nyní nebyl, jelikož má úvazek u slovenského výběru do 21 let. Přesto věří, že se to jednou povede a štaci v Edenu nastoupí. Dluží to tátovi.
Slavia nyní hledala nového trenéra. Vzpomněl jste si, že chybělo málo, abyste loni v létě Slavii převzal?
„Tak byli jsme v jednání, už jsme se blížili k určité dohodě. Dá se dokonce říci, že jsme k ní byli velice blízko. Ale vedení se nakonec rozhodlo pro trenéra Miroslava Beránka. Na to mělo jistě právo, musel jsem to přijmout.“
Hodně vás mrzí, že to nevyšlo?
„Slavia má obrovskou historii, získala mnoho titulů, úspěchů i na mezinárodním poli, její dres oblékaly i hvězdy světového formátu. To všechno hraje roli. Navíc bych vyplnil obrovské přání mého už zesnulého tatínka, který byl velký slávista. Nevyšlo to, nezměním to. Jen bych jí přál, aby hrála lépe a dosahovala lepších výsledků. Slavia a její stadion si zaslouží, aby při zápasech byly plné ochozy.“
Takže ve vás zůstala nějaké stopa hořkosti?
„To ne. Nemá cenu se k tomu vracet, jak už jsem řekl, nic tím nezměním. Mám dnes jiné zaměstnání, vedu slovenský výběr do 21 let, tomu se plně věnuju. Práce je to zajímavá, dost i manažerská, baví mě a naplňuje mě to. Přemítat nad tím, co by mohlo být kdyby, to nemá přece smysl.“
Vy jste hrál i za Spartu. Nebál byste se, že by vás fanoušci vypískali jako
Františka Straku
?
„Záleželo by na nich. Ale nemyslím si, že by to bylo tak zlé. Ve Spartě jsem sice byl, ale moje působení bylo velice krátké a řekl bych i smolné (v březnu 2000 osmifinálové skupině Ligy mistrů neproměnil penaltu proti Barceloně – poz. red.). Navíc jsem nikdy nic špatného o Slavii neřekl, tak si nemyslím, že by to někdo řešil.“
Jste mladý trenér, ještě se to může povést.
„Jasné, není všem dnům konec. Nikdy podobnou možnost nezahazuju. Rád bych tátovi jeho sen v budoucnu vyplnil. Proč ne.“
V Česku začíná mistrovství Evropy do 21 let. Nemrzí vás, že na něm nebude startovat slovenský tým, který vedete?
„Je mi to líto. Ale zase si uvědomuju, že kdyby Slováci postoupili, tak bych u mužstva nebyl, ale úspěch by si vychutnával můj předchůdce Ivan Galád. Já bych u toho nebyl. To však neznamená, že bych jim to nepřál. Měli na to. V rozhodujícím zápase s Italy rozhodoval pokutový kop. Byli od postupu kousek. Pro šampionát by to bylo dobře, přišli by další diváci, slovenský výběr by ho jistě obohatil.“
