Baroš se vztekal, dostal žlutou: Sudí? Nechci stopku od Damkové
Byl ústřední postavou ostravského Baníku. S kapitánskou páskou na levé ruce Milan Baroš burcoval spoluhráče, hádal se s rozhodčím, cpal se do šancí. Žádnou z nich ovšem on ani jeho spoluhráči na teplických Stínadlech neproměnili. A po prohře 0:1 odjeli domů s prázdnýma rukama. „Do utkání jsme nevstoupili dobře, Teplice byly v prvním poločas jasně lepší. Po přestávce jsme se zvedli, měli příležitosti, ale žádnou jsme nedotáhli do konce,“ litoval Baroš.
Finální fáze vás dost potrápila…
„Nejen dneska. Už po přípravě jsem říkal, že musíme lépe dotahovat brejky, když jdeme dva na dva nebo tři na dva. Ve finální fázi nám chybí víc klidu. Několik situací jsme mohli dohrát daleko lépe.“
Gólovku jste měl na kopačce i vy, když Matej Sivrič ukradl mít teplickému obránci Davidu Jablonskému. Proč to nevyšlo?
„Čekal jsem přihrávku pod sebe, ale balon najednou vyplaval zpoza obránce. Už jsem na něj nedosáhl, měl ho na dlouhou nohu. Takže jsem nemohl líp zakončit a jen jsem do toho ťuknul. Proto tomu chyběla razance.“
Neštvalo vás, že jste nedostával přihrávky, jaké byste potřeboval?
„Naštvaný jsem byl, ale v jiném smyslu. Když člověk prohrává a chce vyrovnat, tak je to normální. Přece se nebudu na hřišti smát a radovat z toho, že nevedu. Samozřejmě jsem pak naštvaný. Prohra v Teplicích mě mrzí. Do jara jsme nevykročili dobře a příští týden máme doma Spartu. Proti ní musíme tohle zaváhání napravit.“
V samotném závěru jste ještě uviděl žlutou kartu. Za co?
„Za nic… Tady nemůžete nic rozhodčímu říct. Ani to nemůžu komentovat, abych nedostal od paní Damkové nějakou stopku. Takže raději bez komentáře.“
