Úlevu ve tváři nijak neskrýval. Po zimní přípravě, kterou lemovaly špatné výsledky a nepřesvědčivé výkony, viselo nad rozpoložením souboru plzeňského trenéra Karla Krejčího mnoho otazníků. Ze západočeské kabiny ovšem přilétla důrazná odpověď. Triumf 2:1 na hřišti Slovácka. „Povedlo se nám to ubojovat,“ pochvaloval si kouč Viktorie.
Plzeň sehrála se Slováckem duel dvou rozličných poločasů. V tom prvním svému soupeři nasázela dvě branky a na hřišti dominovala, v tom druhém naopak inkasovala z pokutového kopu a v závěru se ještě musela o výsledek lehce strachovat. Vyrovnání ale nepovolila. Trenér Karel Krejčí tak zaškrtl dvanáctou výhru ve třináctém ligovém utkání.
Oddechl jste si hodně, že jarní start nese přízvisko vítězný?
„Jsem hlavně rád, že jsme vyhráli. Už v době, kdy jsem v Plzni dělal asistenta Pavlu Vrbovi, to na Slovácku vždycky byla hodně náročná utkání. To platilo i nyní. Mám proto radost, že jsme vstup do jarní části zvládli.“
Herně to ale ideální nebylo, souhlasíte?
„Byl to zápas dvou rozdílných poločasů. V tom prvním jsme hráli přesně to, co jsme si řekli. Pomohl nám rychlý gól, pak jsme přidali ještě jeden a první dějství ovládali. Měli jsme tam i řadu dalších přečíslení, bohužel jsme nezvládli finální fázi. O poločase nám bylo jasné, že je vedení 2:0 zrádné, na podzim jsme se o tom přesvědčili třeba v zápase se Zlínem. Slovácko si pomohlo nasazením Libora Doška, dostali se do zápasu penaltou, chytli se lidi. Musel jsem reagovat, do hry šli soubojovější hráči Holenda s Hubníkem. Konec byl na můj vkus až moc nervózní, ale ubojovali jsme to.“

Měl jste po nepříliš povedené přípravě obavy, jak bude mužstvo vypadat?
„Obavy jsou příliš tvrdé slovo. My jsme hlavně na soustředění v Turecku dost trénovali, klukům jsem říkal, že budeme sestavou hodně rotovat. Soupeři byli v přípravě mnohem dál, třeba Razgrad proti nám prostřídal snad jenom dva hráče. My si hlavně chtěli splnit tréninkový plán. Na Maltě ty výsledky nebyly takové, ale třeba zápas s Legií Varšava měl dobré parametry. Postupem času se na nás začala projevovat únava. Já jsem kluky spíš uklidňoval, soustředili jsme se na začátek ligy. Ten nám vyšel.“
V úvodu druhého poločasu jste vypadli z role. Čím si to vysvětlujete?
„Takový je fotbal. Zažil jsem, že se to stalo i mnohem lepším mužstvům. Navíc Slovácko má svojí kvalitu. Rozhodně to není mančaft, který by chtěl rozdávat body. Odehráli slušný zápas, po změně stran zjednodušili hru, začali to nakopávat. Na zápas se znovu podívám a pak si k tomu s hráči něco řekneme.“
Velice dobře se v přípravě jevil stoper Roman Hubník. Nakonec začal jen jako náhradník. Jak složité to bylo rozhodování?
„Můžu jen říct, že jsem se v poslední době moc nevyspal. Nebyl to jen Roman Hubník, ale i Franta Rajtoral v zimě dobře popracoval. Shodil nějaké kilo, na čemž jsme se domluvili. Rozhodoval jsem se do poslední chvíle, ale nakonec jsem zvolil mladou obranu s Baránkem, Hejdou a Matějů. Ti kluci to na podzim zvládli výborně, i na Slovácku patřili mezi ty lepší hráče.“



