Kapitán Liberce Pokorný: Viděl jsem, jak byl Dočkal 30 minut podrážděný
Viděl jste ten zákrok?
„Neviděl jsem to, ale viděl jsem, jak je třicet minut na Radima podrážděný a tohle bylo jen vyústění. Asi neunesl hru Radima, jakou na něj hrál a prostě se ohnal. Pro Spartu to určitě byla ztráta a bohužel jsme toho nevyužili.“
Proč?
„Asi kdybychom hráli ještě třicet minut, tak gól stejně nedáme. Centry tam létaly, ale pokaždé se to odrazilo k nim a nic z toho nebylo. Měli jsme i nějaké střely a zakončení, ale nebylo to nic stoprocentně nebezpečného, což je škoda. Sparta se zasunula do vápna a bránila tam prakticky v šesti v sedmi lidech a do toho se těžko hraje. Mohli jsme si s tím poradit lépe. Hráli jsme poločas proti deseti a toho musíme využít.“
Nechybělo vám více klidu?
„Je to možné, ale zase jsme z toho nechtěli udělat házenou, že bychom si nahrávali kolem dokola bez finální přihrávky. Chtěli jsme se dostat třeba k přečíslení dva na jednoho na straně a posílat tam centry, protože jsme tam měli dva útočníky plus tam ještě dobíhal střeďák. Ale bohužel to nevyšlo.“
Vy jste nastoupil po téměř dvou měsících. Jste už stoprocentně v pořádku?
„Abych řekl pravdu, ještě v sobotu jsme se k tomu odhodlával. Nebyl jsem úplně stoprocentně přesvědčený, ale pak jsem si řekl, že risk za to stojí a že týmu chci pomoci. Ještě večer jsme si s trenérem volali a rozhodli se, že to uděláme a ráno si to ještě potvrdili. Určitě to ještě nebylo stoprocentní, ale jsem rád, že jsem to bez nějakých potíží zvládl. Jen je škoda, že jsme nevyhráli.“
Jak jste se cítil?
„Ze začátku jsem se do toho potřeboval dostat. Bylo to poprvé, co jsem byl takhle zraněný (poraněné vazy v koleni). Pak už to bylo lepší, ale trénovat samozřejmě můžete, ale zápasovou kondici můžete prostě nabrat jen v utkání, takže jsem toho ke konci měl už docela dost. A ještě když jsem pak pokazil přihrávku a snad šedesát metrů se musel vracet, to mě úplně dodělalo. Pak už jsem jen šlapal vodu, ale hodně mi pomohli kluci kolem.“
Zabolelo vás během zápasu v koleni?
„Naštěstí ne, člověk na to i zapomene, ale teď už to jde trochu k sobě a začínám to cítit, ale to je asi normální, že to po zátěži bude takhle citlivé.“
Jak jste přijal zprávu o tom, že stoper David Hovorka má přetržený zkřížený vaz a sezona pro něj skončila?
„Abych pravdu řekl, úplně mě polil pot. Vlastně jsem byl ve stejné situaci. Také jsem čekal, ale měl jsem to opačně. Říkali mi, že to bude na sto procent zranění, jaké má David, ovšem dopadlo to dobře. U Davida to skončilo tou nejhorší variantou. V kabině jsme to všichni prožívali. Máme to postavené na tom, že jsme jedna rodina, takže jsme to prožívali všichni společně. U Davida mě to mrzí obzvlášť. Sezonu měl rozjetou fantasticky a mohlo to dopadnout i tak, že by mohl v zimě třeba někam odejít... Ale nic to nemění na tom, že je mu stále 23 let a v létě začne přípravu a dostane se do stejné formy a myslím, že bude hrát ještě lépe.“
Očima Radima Breiteho „Dostal jsem loktem do hlavy. Z ničeho nic přiběhl, dal mi loket a tím to zhaslo, nevím, co k tomu více říci. Dostal jsem loktem, dostal červenou a už bych se k tomu nevracel. Druhou půli jsme pak hráli do plných a nějaké šance jsme tam měli, ale nedokázali jsme je proměnit, je to velká škoda. Chtěli jsme tři body, bohužel máme jen jeden a musíme se soustředit na další zápasy.“ |
