Napsal úžasný fotbalový příběh. Prošel velkými kluby, nastřílel masy gólů. Zanechal mimořádně hlubokou stopu. Nyní se ovšem Milan Baroš snaží, aby poslední kapitola jeho cesty neskončila fiaskem. Sobotní šlágr proti Spartě ukázal, čeho všeho je hvězdný útočník schopen, jen aby jeho milovaný Baník Ostrava nepropadl do druhé ligy. Znovu, už poněkolikáté v kariéře, rozdělil fanouškovskou obec vedví. Prozkoumali jsme, jak zásadní roli má v současném Baníku. Co vyžaduje na předzápasových trénincích? Jaké promluvy mívá k cizincům v týmu? A co posílá spoluhráčům na mobilní telefony?

Je mu 36 let, dost možná kroutí svou poslední sezonu. A logicky si nechce připustit, že by měla skončit pádem ostravského giganta do soutěže týmů druhého sledu. Sestup z první ligy, to by pro Milana Baroše byla tvrdá rána. „Hrajeme o holý život,“ vykládal po sobotní výhře 3:2 nad Spartou.
Byl to zápas, který odkryl nitro zkušeného kanonýra v plné parádě. Rodák z Vigantic během 90 minut předvedl, že pro úspěch svého klubu udělá cokoli. Neváhá jít za hranu povoleného, je připraven absorbovat čirou nenávist ze soupeřova tábora. Hlavně, když bude konečný výsledek pro Baník příznivý.
„Vím, že mě sparťani nemají rádi, ale je mi to u zadku,“ prohlásil rezolutně po duelu, ve kterém rozdmýchal vášně takovým způsobem, že by to jen těžko někdo zvládl lépe.
Takový Baroš zkrátka je. Baníkem žije. Nejen v době zápasů, ale i před nimi a po nich. Jakmile se blíží některý z klíčových střetů, na posledním tréninku před utkáním vyžaduje agresivitu na maximální úrovni. Třeba i při bagu, tedy cvičení na odlehčení.