Patří mezi málo českých trenérů, kteří mají solidní zahraniční zkušenosti. Dokonce trénoval i ve francouzské lize, kde vedl Štrasburk a Saint-Étienne. Pro domácí fotbal však jako by Ivan Hašek přestal existovat. Nejvíc pro pražskou Spartu, se kterou na přelomu tisíciletí získal dva tituly a bojoval v Lize mistrů. Přitom by ho angažmá na Letné (ale i třeba v Bohemians), lákalo. „Je dobré vyslechnout cizí názor, ať už pozitivní, nebo negativní. Ne jenom kývat,“ říká Ivan Hašek v pořadu serveru iSport.cz Overtime. „Ale asi není zájem…“

Jak složit české mužstvo a nakolik do něho zakomponovat cizí hráče.? Navzdory tomu, že Hašek vedl týmy ve Francii, Japonsku a nyní míří na osmé angažmá na blízkém Východě, do klubu Al-Fudžajra, postupoval by opatrně. „Sparta by mohla mít čtyři špičkové hráče, ať jsou odkudkoli, z celého světa. Ale kolem nich by měli být ti nejlepší fotbalisté z Česka, měla by je nakoupit i za dost peněz,“ míní. V rozhovoru mluví o myšlence vybudovat „českou Basilej“, přestupech minulé sezoně, strategii Plzně i proslulé české mentalitě.
Jak je to s vámi a českým fotbalem? Nemáte o práci v něm zájem, nebo z něho nepřicházejí zajímavé nabídky?
Přiznám se, že jsem nějaké měl, ale nebyly z týmů, kde bych chtěl působit. Nebylo by vhodné říkat jejich jména, nejsme na tom domluvení, už i mají podepsané trenéry. Byl jsem potěšen, ale řekl jsem Ne. Nebyla to ani Sparta ani jiný tým, který by mě lákalo vzít. Těch zase tolik není…“

Buďte konkrétní.
„Samozřejmě by mě lákala Sparta – a Bohemka. To jsou týmy, ke kterým mám blízko. Odmalička jsem sparťan a Bohemka mě láká kvůli fanouškům, kdyby se hrálo o titul, stadion by byl narvaný k prasknutí. To by mě zajímalo, to by se mi líbilo.“
I navzdory ekonomické situaci, která zatím nedovoluje takové možnosti jako v jiných klubech?
„O ekonomice jsem vůbec neuvažoval. Bohemka má silný příběh, myslím, že se dá vytvořit silné mužstvo.“
Jaké jsou vůbec vaše vztahy se Spartou? Vzhledem k vaší hráčské i trenérské minulosti by se čekalo, že při poměrně častých debatách o novém kouči bude vaše jméno padat, ale je ticho.
„Nevím… Myslím, že nejen moje jméno, je nás víc, kteří nejsme úplně spojováni se Spartou, i když