Radakovič po kiksu v EL nespal, se Slováckem ho dojali fanoušci
Prošel si dvoudenním peklem. Hodiny po čtvrteční hrubce v utkání se Subuticou nebyly pro stopera Uroše Radakoviče (24) vůbec jednoduché. Za pomocí rodiny se však z nepříjemného momentu oklepal a v neděli nechyběl v základní sestavě Sparty. Důvěru mu vyjádřil trenér, spoluhráči i fanoušci v kotli, kteří skandovali jeho jméno. „Bylo to něco neuvěřitelného, ze srdce jim děkuju,“ vyznal se urostlý stoper po výhře 1:0 nad Slováckem.
Je tahle výhra o to důležitější, že přišla brzy po vyřazení z Evropské ligy?
„Určitě, zvládli jsme to a ukázali charakter. Samozřejmě, ve druhé půli jsme chtěli přidat druhou branku, uklidnit se. To se nepovedlo, ale nakonec jsme to uhráli. Věřím, že v příštím utkání už se prosadíme výrazněji.“
Byl jste v posledních dvaceti minutách za stavu 1:0 nervózní?
„Spíš bych řekl, že jsme byli unavení. V posledním období jsme odehráli hodně zápasů, teď budeme mít týden na přípravu na Teplice, uklidníme se. Pokud budeme bojovat jako v posledních utkáních, tak věřím, že to zvládneme.“
Jak se vám osobně šlo po čtvrteční chybě do utkání?
„Byl jsem nervózní, prvních deset nebo patnáct minut určitě. Samozřejmě, ten čtvrtek je pro mě obrovské zklamání. I proto bych chtěl moc poděkovat fanouškům, že proti Slovácku skandovali moje jméno. Mohu jim slíbit, že se za náš dres budu bít.“
Překvapilo vás, jak se k celé situaci fanoušci překvapili?
„Určitě. Bylo to něco neuvěřitelného. Můžu jim znovu jen ze srdce poděkovat.“
Je pro vás dobrým signálem do budoucna, že vás podržel i trenér a opět vás zařadil do základní sestavy?
„Jsem za to rád. Budu makat, abych mu důvěru splatil. Jsem připravený týmu odevzdat co nejvíc. Je tu velká konkurence a je skvělé, že mi trenér věří.“
Rozebírali jste, co se stalo proti Subotici?
„Ano, mluvili jsme o tom s trenérem i spoluhráči. Kabina mě podržela, všichni říkali, že se to stává. Takový je fotbal. Vyhráváme a prohráváme jako tým. Jsme jako jedna rodina.“
Jak jste trávil dva dny mezi oběma duely?
„Bylo to těžké, skoro jsme nespal. Přijela sestra s mámou, pomohly mi. Když je vám nejhůř, rodina je blízko. Hlavně, že jsme to proti Slovácku zvládli.“
