Během své pestré kariéry oblékal Václav Koloušek rudý i červenobílý dres, takže dobře ví, jak to na Letné i v Edenu chodí. „Na Slavii je vidět, že tam funguje kolektiv, parta, soudržnost je na hřišti vidět. Ve Spartě musejí kabinu vyčistit, aby fungovala,“ říká jasně dvaačtyřicetiletý internacionál.
Včerejší Vánoční turnaj internacionálů odehrál Václav Koloušek v barvách Dukly, která ho kdysi vynesla na elitní scénu. V pondělí pak v silvestrovském derby nastoupí za Spartu, pro jejíž hráče má už přichystaný novoroční přípitek. „Můžu jim akorát popřát, aby to dali dohromady a bavilo je to, protože je na nich vidět, že je ten fotbal nebaví. Můžou sice říkat, že jsou profesionálové, ale není na nich vidět chuť a radost ze hry, která k tomu patří. Když si člověk na hřišti přeje, aby už byl konec, je něco špatně,“ upozorňuje.

Jak coby bývalý hráč Sparty a Slavie hodnotíte rok 2018 z pohledu obou největších českých klubů?
„Na Slavii je vidět, že tam funguje kolektiv, parta, soudržnost je na hřišti vidět. A nejen z pohledu výsledků, ale i z vystupování celého klubu. Sparta se trošku trápí v tom, co vidí asi každý. Je v ní hromada cizinců a soudržnost na hřišti není taková.“
Takže souhlasíte s názorem, že bez party se minimálně v českém fotbale nedá dosáhnout úspěchu?
„Samozřejmě dá, ale kolektiv musí držet aspoň trošku pohromadě, nesmí to hrát jedenáct individualistů jen každý sám za sebe. Osobně jsem to zažil ve Wiener Neustadt, kde majitel Stronach udělal kompletně nové mužstvo a myslel si, že když přivede hráče z Austrie, nejlepší z ligy a k tomu přidá pár mladých a cizinců, že to okamžitě bude fungovat. A měli jsme do půlky sezony problém, nedařilo se nám, prostě to nefungovalo. Pak si to sedlo, nějaké věci jsme si vyříkali a kolektiv se dal výsledky dohromady a nakonec jsme druhou ligu vyhráli a postoupili do první.“
Ve Slavii se evidentně projevuje práce sportovního ředitele Jana Nezmara, vašeho bývalého spoluhráče z Liberce.
„Určitě mu to přeju, bylo to vidět už v Liberci, že jeho práce má hlavu a patu. Líbí se mi, jakým způsobem vybírají posily, není moc hráčů, kteří se jim nepovedou. Třeba Rumun Baluta je stál nějaké peníze a myslím si, že to není nějaká bomba, ale ostatní kluci do toho zapadli. Dělají spíš poctivé hráče, bojovníky, kteří nechají na hřišti srdce.