První jarní start si připsal až za Mladou Boleslav, ve druhém poločase naskočil den po svém příchodu ze Slavie do zápasu s Jabloncem. Útočník Muris Mešanovič v zimě reagoval na volání středočeského klubu a opustil „sešívaný“ tábor. Chtěl víc hrát. „Toužil jsem po klubu, kde se mnou bude trenér počítat,“ říká v rozhovoru pro deník Sport. Vypráví v něm o svém rozhodování, angažmá ve Slavii či spolupráci s boleslavským kanonýrem Nikolajem Komličenkem.

Ve Slavii si útočník Muris Mešanovič užil důstojné a pěkné rozloučení. Před pondělním zápasem červenobílých se Slováckem mu nejprve za tříleté služby poděkovali zástupci klubu a spoluhráči, po utkání ho Tribuna Sever pozvala na závěrečnou děkovačku. „Bylo to krásné a dojemné,“ líčí bosenský forvard.
Říká to už jako hráč Mladé Boleslavi, kam přestoupil na poslední chvíli minulý pátek. Ve Slavii už neviděl takovou perspektivu, jakou by si představoval, navíc za půl roku by mu v klubu z Edenu končila smlouva. Po návratu po těžkém zranění kolena si nevydobyl pozici, která by mu zaručovala valné vytížení. A Mešanovič chtěl víc hrát.
Jak jste si užil pondělní rozlučku se Slavií?
„Musím říct, že to bylo opravdu krásné, dojemné. Chtěl bych poděkovat klubu i fanouškům, kteří to udělali opravdu krásně. Nemám slov.“
Překvapilo vás to?
„Určitě ano, něco takového jsem nečekal. Nějaké náznaky jsem měl, ale až po zápase jsem vše pocítil na vlastní kůži. Strašně moc si toho vážím.“

Jak tři roky ve Slavii hodnotíte?
„Začátek byl opravdu dobrý. Měl jsem dobrou herní vytíženost, měli jsme výsledky. Bylo to super a první rok a půl jsme zakončili titulem. Druhý rok a půl mě trápilo zranění (vážné zranění kolene), ale byl jsem součástí týmu. Celé angažmá hodnotím jen pozitivně.“
Přicházel jste jako jedna z prvních posil nové éry Slavie. Cítil jste, jak klub každý půlrok roste a roste?
„Ano, bylo to cítit. Se mnou přišlo dalších pět šest hráčů, v dalším přestupovém období zase jiní a tak dále. Klub se chtěl zlepšovat a na příchodech to bylo vidět. Přicházeli samí kvalitní fotbalisté, myslím, že se to pak odrazilo i na výsledcích.“
A jaká byla celkově atmosféra v klubu? Byl znát příliv peněz?
„Samozřejmě. Nezažil jsem ve Slavii špatnou dobu, když nebyly peníze a když se jí nedařilo výsledkově. Ale kluci i další lidé v klubu, kteří to zažili, říkali, že tehdy bylo opravdu zle. Když přišly peníze od čínských majitelů, klub se zvedal. Bylo to cítit na každém kroku, což ocenili i fanoušci, na každý zápas byla vysoká návštěva. Bylo vidět, že všichni pro klub žijí.“
Co jste si říkal, když vám skoro každé přestupové období přicházeli noví konkurenti?
„Ve Slavii to je asi normální. Na každém postu jsou tam tři kvalitní hráči a může hrát kdokoliv. Člověku konkurence prospívá, každý se tím zlepšuje.“