V šestém kole nebyla Slavia naposledy lídrem FORTUNA:LIGY. Po demolici Plzně 4:0 už z prvního místa neslezla. Její náskok pak bobtnal, smrskával se, ale červenobílí pořád zůstávali největším favoritem. Teď mají titul a deník Sport vybírá důvody, proč jsou novými vládci Česka.
Nejlepší útok i obrana
Ubraňte tohle ofenzivní tornádo. V Evropské lize se s tímhle úkolem nepopasovaly Genk nebo Sevilla a pak chtějte, ať rozjeté slávisty hlídají česká mužstva. „Sešívaní“ nasypali v lize suverénně nejvíc gólů, v přesně polovině zápasů dali tři a víc branek. A to ještě trenér Jindřich Trpišovský nejednou řešil problém, koho postaví na hrot útoku. Aby toho nebylo málo – i obranu mají červenobílí nejpevnější a inkasovali nejméně gólů. Soupeři se hned po zisku míče ocitali pod tlakem a jejich nájezdy se tříštily o nekompromisního Michaela Ngadeua a spol.

Trpišovského práce
V této sezoně se naplno projevila práce trenéra Jindřicha Trpišovského, která započala minulý rok v zimě. Progresivní kouč tým piplá, hustí do něj své představy a hráči přesně vědí, co, jak a proč mají hrát. Červenobílí se prezentují aktivně, rychle, útočně a agresivně. Zásadně nevadilo, když někdo vypadl, naskočil další borec, který do fungujícího systému bez problémů zapadl. Slavia je ve svém vývoji z českých klubů jednoznačně nejdál a na hřišti to prodala. Navíc se dokázala dobře vypořádat s nahuštěným programem a po heroických bitvách na evropském pódiu v lize moc neztrácela.
Peníze a výběr posil
Bez peněz do boje o titul nelez. Slavii pomohla i ekonomická síla, kterou jí dodává kapitál čínského majitele. V Edenu své hráče umí zaplatit a udržet před vábením zahraničních zájemců. A zbudou i prostředky na nákupy, kdy je však třeba peníze dobře investovat. Slavia to umí. Hráče nevybírá nahodile, ale podle toho, aby seděli do jejího systému. Absolutními trefami byly příchody Vladimíra Coufala, Alexe Krále nebo Lukáše Masopusta. Jsou i přehmaty jako Alexandru Baluta, ale slávistická strategie je výrazně zmenšuje.

Síla lavičky
Pro soupeře to bylo někdy k vzteku. Když Slavii vzdorovali, zvedli se z lavičky nabuzení náhradníci, kteří výkonnostně nebyli prakticky o nic horší než jejich spoluhráči na hřišti a strhli výsledek na červenobílou stranu. Tu začal v unavené obraně řádit čerstvý Miroslav Stoch, tu Mick van Buren, tu někdo jiný. Slavia vytěžila maximum ze svého kádru, který byl dostatečně široký i kvalitní. Náhradníci převrátili například zápasy proti Teplicím nebo naposledy proti Plzni. Trenér Jindřich Trpišovský s hráči dobře komunikoval, umně je rotoval a každému vysvětlil jeho roli. A každý ji přijal.
Faktor Souček
Možná je trochu nespravedlivé ukázat na jednoho hráče, když Vladimír Coufal čněl svou odolností a zarputilostí, Michael Ngadeu neprostupností, Miroslav Stoch produktivitou a energií, Josef Hušbauer chytrostí. Ale báječnou sezonu má za sebou Tomáš Souček. Coby defenzivní záložník zastavoval svými chapadly pokusy soupeře jako chobotnice, měl výborný přehled, hru hlavou, sílu při standardních situacích a osobních soubojích. Držel si konstantně vysokou výkonnost a přidal i nebývalou produktivitu. Nejlepší hráč ligy.