Hoftych chodí za zubry a dává si štamprle: Složíme silný tým
Dlouhé čtyři roky čekání jsou u konce, Liberec je zpátky v Evropské lize. Zásadní podíl na radosti po kvalifikačním zápase s Mladou Boleslaví (2:0) má trenér Pavel Hoftych, který pod Ještědem během roku musel překonávat hned několik složitostí. Všechno začalo už po náročné letní přípravě, start ligy týmu vůbec nevyšel. V zimě navíc Slovan sčítal ztráty po odchodech dvou třetin vstřelených branek hlavně v podobě Petara Musy a Romana Potočného, na konci ligy úzkému kádru docházely síly, i tak nakonec Severočeši proměnil třetí mečbol.
V Liberci je aktuálně témat k řešení hned několik: zaprvé návrat Slovanu do Evropské ligy, kterou hrál naposledy pod Jindřichem Trpišovským. Zadruhé odliv hráčů do pražské Slavie, která krouží kolem Ondřeje Karafiáta, Jana Kuchty a pak i Tomáše Malinského s Michalem Beranem. Právě ten je třetím ožehavým předmětem diskuzí, ve svých 19 letech zastoupil zraněného Alexandra Balutu v závěru sezony výborně. Oslnil a nakonec nahrál Jakubu Peškovi na rozhodující gól právě proti Mladé Boleslavi (2:0).
Hned na začátek, co říct k kvalifikačnímu zápasu?
„Bylo to těžké, Mladá Boleslav hrála kompaktně. U nás bylo vidět, že nám schází lehkost, kterou jsme měli v drajvu po většinu jara. Chyběli nám Kuchta s Balutou, kterého velmi dobře nahradil Beran. V poločase jsme nabádali hráče k větší trpělivosti, protože jsme měli mnoho ztracených míčů. Určitě jsme nechtěli tíhu zápasu hodit na ně. Spíš jsme říkali, že dokážeme vyhrát jako tým a nechtěli jsme používat slovo musíme. Nakonec rozhodla krásná akce po ose Malinský – Beran – Pešek. Na závěr Mara proměnil penaltu na 2:0 a užili jsme si krásný závěr sezóny. Konečně.“
Překvapil vás Michal Beran? Opět předvedl výborný výkon, dosáhl svého maximálního potenciálu vzhledem k věku?
„Bery nás nepřekvapuje, protože víme, co umí. Dokazuje své schopnosti od prvního tréninku, musí se s ním ale pracovat citlivě. Všichni z realizáku mládeže by ho chtěli vidět na hřišti hned, ale tím bychom ho zabili. Nejdřív ho musí nasát mužstvo. Sám musí zjistit, kde má silné a slabé stránky. Má to celkem těžké v soubojích, jde o fotbalistu spíš pro Španělsko. Že má mimořádná řešení víme všichni… Proti Mladé Boleslavi určitě nešlo o jeho maximální výkon, jde schopen v budoucnosti podávat daleko lepší výkony. I přesto, že hrál slušně, měl na hřišti několik nevyřešených akcí, které v budoucnu vyřeší. Určitě může být špičkový fotbalista. Důležité je, že ho správně vede rodina a je to pracovitý hráč, který fotbal miluje.“
Jak bude těžké nahradit odchozí hráče? Spekulace už se zase naplno rozjely...
„Pracujeme na příchodech, Liberec s tím umí pracovat. Každý se diví, proč to tak je… Já říkam, že jde o pozitviní fotbalové prostředí. Nebojím se toho, že bychom hráče nahradit nedokázali. Komunikujeme se zajímavými hráči, máme dohodu i s kluby o uvolnění některých jejich hráčů. Nebojím se toho. Složíme určitě silné mužstvo.“
Ukázalo se vám, jak je trenéřina v porovnání s křeslem manažera krásná?
„Co se týče rozdílu mezi funkcemi manažera a trenéra, je pravda, že jako trenér jste ve větším stresu a přímé komunikaci. Jako manažer ve skyboxu se na to kolikrát díváte s jiným nadhledem a vidíte to shora trošku jinak. Jsem rád, že jsem zvolil tuto cestu a můžu být blíž hráčům s realizačním týmem.“
Jak dlouho v součtu trvalo, než jste poznal hráče a nastolil tu správnou strategii?
„Mužstvo trochu déle kousalo přípravu. Na rychlostní typy, jako je Jakub Pešek, dolehla změna tréninkového rytmu. Trvalo to tak tři čtyři měsíce. Zlomové byly, když opominu zápas s Karvinou (mluvilo se o případném odvolání realizačního týmu, pozn. red.), domácí duel s Teplicemi, který se nám hrubě nevyvedl, a Jabloncem. V derby jsme první půli zahráli katastrofálně, všechno pomalu dozadu, úplně chyběl drajv. Hráčům jsme řekli, že to takto nepůjde, že potřebujeme hrát rychle dopředu. Změnilo se to už v rámci toho jednoho zápasu a pak jsme už šli správným směrem.“
Váš kolega Pavel Medynský mluvil o tom, že jezdíte před zápasem vymýšlet strategii na penzion do Jizerských hor. Je takových rituálů víc?
„Hned na začátek: musíme poděkovat penzionům Premiér a Maruška za to, že se tam cítíme dobře. Tentokrát jsme tam ale nebyli, nebyl důvod. Hrálo se od pěti, takže jsme měli rozcvičku, dali si oběd a hráči šli na dvě hodiny relaxovat. Máme s Pavlem teď takový rituál, že chodíme před utkáním na cyklostezce zdravit zubry, kteří tam jsou. Ten náš oblíbený ve výběhu ležel. Vrátili jsme se zpátky a šli do zápasu… A pak tedy si dáme v průběhu dne s ředitelem Liborem Kleiblem malou štamprli. Poprosíme všechny, které už máme nahoře, aby nám trochu helfnuli.“
Předkola evropských pohárů se budou nejspíš hrát na jediný zápas, o domácím prostředí bude rozhodovat los. Výhoda, nebo nevýhoda?
„V této situaci bych chtěl poděkovat LFA, i když tam přeslapy samozřejmě byly… Česká liga začala nejdřív, co to šlo. Jsem rád, že jsme měli možnost jaro dohrát. Díky za to, protože v Holandsku to tak například nemají. Buďme rádi, že se vůbec bude hrát, když se bavíme v souvislosti s koronavirem. Nedá se svítit.“
První libereckou sezonou jste naladil fanoušky na vysoká očekávání, jak bude těžké úspěchy obhájit?
„Byla to nakonec velmi úspěšná sezona. Vycházeli jsme z patnáctého místa, v zimě nám odešly velmi důležité góly. Čtyři hráči, 20 branek – dvě třetiny z celkového počtu našich vstřelených. Teď se musíme nachystat na novou sezonu, nebudu si dávat cíle. Věřím jen, že budeme pracovat dál, jako jsme pracovali. A že budeme dál hrát slušný fotbal jako doteď.“
Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »
