Všechno má svůj čas. I premiéra Miloslava Machálka (59) jako trenéra v nejvyšší soutěži. Vysokoškolsky vzdělaný muž se dočká na prahu šedesátky a rozhodně bude pro soutěž svým náhledem na fotbal osvěžením. Má v sobě olomouckou školu Karla Brücknera, v Xaverově formoval názory Jindřicha Trpišovského a do Zbrojovky dorazil jako sebevědomý kouč s jasnou vizí. „Od angažmá v Líšni jedu trošku na vlně,“ připouští vládce brněnské lavičky v obsáhlém vyprávění pro iSport Premium.
Vstává těsně po páté, na stadionu v Srbské bývá po padesátiminutové cestě první. Své rituály Miloslav Machálek nezměnil ani poté, co se po letech vzdal zaměstnání na Olomouckém krajském úřadě a fotbalu může obětovat úplně vše. Nyní si hubený trenér zhmotnil jeden svůj sen.
V trenéřině máte hodně za sebou, ale vesměs na nižší úrovni. Nosil jste v sobě stále vizi, že povedete tým v nejvyšší soutěži?
„V určitém období jsem se dostal do psychické pohody, a když má člověk víru ve vlastní schopnosti, přemýšlí, že si své sny splní. Jsem rád, že jsme se pozvali do elitní společnosti. Pro mě je to taky novinka. Cesta nahoru není snadná pro žádného trenéra.“
Kde jste získal trenérské sebevědomí?
„Každý projde obdobími, kdy je nahoře a kdy to není optimální. Říká se, že chytrý člověk chyby neopakuje. Poučil jsem se, zklidnilo mě zaměstnání. Naučil jsem se v něm diplomacii. Poslední štace ve Vyškově a v Líšni, které jsem měl při práci, byly úspěšné. Tohle samozřejmě pomůže v oblasti sebevědomí. Do Zbrojovky jsem šel s jasným cílem. Slíbil jsem majiteli, že uděláme maximum pro postup a že to zvládneme. Každý člověk potřebuje mít štěstí, ale je důležité jít mu naproti. Nesmíte nic podcenit, je potřeba předvídat a být nachystaní na nepříjemné situace. Když takhle každodenně pracujete, štěstí si vás najde.“

Vy ze své cesty moc neuhýbáte, co?
„Je to otázka i hráčů. Zdravé sebevědomí, které je podloženo potřebnou mírou pokory a sebereflexe, pomůže všem. Čím jste starší, tím víc si dáváte pozor, abyste někomu nevstupoval do kompetencí. Mně to nedá, svůj názor řeknu. Někdy se neshodneme, ale většinou to skončilo smírem a našli jsme společnou cestu. Ve Zbrojovce nás poslala do první ligy a jsme všichni spokojení.“
Opravdu jste schopný zatelefonovat v neděli v čase oběda někomu z vedení a probírat fotbal?
„S Tomášem Požárem (sportovním manažerem) si voláme pětkrát šestkrát denně. Majitele (Václava Bartoňka) zas tak často neotravuju. Někdy je potřeba některé věci řešit hned, jinak se dostáváte do nevýhodné situace. Kdybych dělal sportovního ředitele, jsem jako Horník.“
Jak to myslíte?
„On nečekal na nic. Jel,