Techniku vystřídala agresivita. Jak se Látalova Olomouc rovná s Jílkem?
Že by Haná po třech letech zase zažila úspěšnou sezonu, kdy bude oproti papírovým předpokladům nahánět ty nejlepší, jako tomu bylo v ročníku 2017/18 pod vedením Václava Jílka? Po pouhých čtyřech kolech jde zatím o předčasnou až odvážnou myšlenku, ale devět bodů a agresivní herní projev dává fanouškům Olomouce naději, že se jarní trápení snad opakovat nebude. Přečtěte si rozbor pro iSport Premium, včetně velkého statistického srovnání Látalových a Jílkových prvních čtyř kol v sezonách 2020/21 a 2017/18.
Ano, čtete správně: z Olomouce, která je léta právem opěvovaná za výbornou výchovu technicky zdatných hračiček, je tuze nepříjemný protivník. Jaký to paradox, když si vzpomenete na dlouhodobé nářky tamních trenérů a funkcionářů nad absencí soubojových typů, kteří by sestavě s fotbalovějšími odchovanci dodali šťávu.
„Kamil mi po zápase říkal, že jsme je hodně kopali. A já na to: Kamčo, to na tebe platí, jak ti necháme prostor, bude zle,“ usmál se kouč Sigmy Radoslav Látal nad Vackovými slovy. „Nikdo nemá rád, když přebírá míč a hned má za zády dorážejícího soupeře. Na tom pracujeme. Mužstvo se změnilo, vyčistilo. Je v něm síla, dobrý kolektiv, cítím z kluků sílu a vidí to i lidi. Jsme konsolidovaní a díky Romanu Hubníkovi vzadu pevnější. To je ten největší rozdíl oproti loňsku.“
Návrat 36letého kapitána je klíčovým faktorem, vedle Hubníka totiž automaticky rostou i výkony dalších. Gólman Aleš Mandous udivuje klidem a rozehrávkou, stoperský kolega Václav Jemelka dynamikou, novou roli levého beka v pohodě zvládá Ondřej Zmrzlý, premiérového gólu se naposledy dočkal i Pavel Zifčák, další produkt vlastní líhně. Často se stává, že si Hubník tyhle mladé talenty během tréninku bere bokem a individuálně k nim promlouvá.
Obráncům radí, jak správně
