Na severu silácké řeči neuslyšíte. Hoftych a spol. kráčejí ligovým programem pokorně stejně jako vloni. Krok za krokem, o budoucnosti se nebavme. Liberec i tak opět tiše atakuje nejvyšší příčky a prodírá se k šanci na evropské poháry. Už je na dostřel třetímu místu, neovlivnily ho ani zimní ztráty klíčových hráčů ze středu pole a obrany. Čím to?

Po podzimním tažení Evropskou ligou, které přineslo do klubové kasy okolo 150 milionů korun, se otevírala možnost alespoň částečných investic do kádru.
Zaplacení hotových hráčů, pomalá obměna stále četné hostující letky z větších celků. Opasky se ale – i kvůli krizi – utáhly, pod Ještědem znovu vsadili na kartu příchodů prakticky zadarmo. Přesně tak dorazili Karafiát, Faško, Nečas i mladík Diamé. V zimě se přitom rozsypal Severočechům střed zálohy, z něhož byli zpět do Slavie odvoláni klíčoví Hromada s Beranem. Po vachrlatých výkonech z úvodu jara se i střední řada zacelila. A najednou je pod Ještědem znovu veselo.
Systém do sebe zaklapl, boří soupeře za soupeřem. O cílech a výsledcích se v Liberci i tak nemluví, realizační štáb v čele s Pavlem Hoftychem nastolil už před rokem a půl jasné schéma.