Mašek o houbařské vášni: Poznám jich až 500, les je fajn relax. Co koleno?

Dominik Mašek je vášnivým houbařem
Dominik Mašek je vášnivým houbařem
Ofenzivní záložník Dominik Mašek na tréninku Mladé Boleslavi
Dominik Mašek je vášnivým houbařem
Záložník Bohemians Dominik Mašek v utkání proti Dukle
Ofenzivní záložník Dominik Mašek na tréninku Mladé Boleslavi
Ofenzivní záložník Dominik Mašek na tréninku Mladé Boleslavi
24
Fotogalerie
Ročník 2021/22
Začít diskusi (0)

Pokud je Česko zemí houbařů, pak je Dominik Mašek pravý Čech. Boleslavský záložník rád chodí po lese už odmala, pozná několik stovek druhů hub a na Instagramu ho sleduje sedmnáct tisíc lidí. „Mám svoje osvědčená místa, ale taky rád objevuju nová,“ říká o své vášni. Mimochodem, v říjnu byl na operaci zkříženého vazu, ale teď už se zase začíná hýbat. Návrat do ligy? Snad na jaře.

Až v sezoně vyrazíte na houby, dobře se dívejte kolem sebe. Možná v lese potkáte Dominika Maška, jenž si s košíkem v ruce chodí čistit hlavu od ligového fotbalu. Pro sportovce celkem nezvyklé hobby, ovšem pro Maška styl života. „Na houby jsem chodil už s tátou a dědou. A když jsem se před lety vrátil z ciziny domů, znovu jsem začal vyrážet na oblíbená místa z dětství,“ líčí záložník Mladé Boleslavi. Zrovna se vrátil z dopoledního výběhu, snaží se dostat zpátky do formy po operaci kolene.

Dominiku, v čem je houbaření lepší než třeba PlayStation, oblíbená kratochvíle nejen fotbalistů?
„Je to fajn relax venku. Mám rád i rybaření, které je u fotbalistů docela rozšířené, ale bližší je mi les a houby. Nejste zavření doma, chodíte po přírodě a báječně si vyčistíte hlavu. Pokud hrajeme v sobotu a v neděli máme volno, rád vyrazím do lesa. Ale nepředstavujte si mě jako nějakého fanatika, někdy na houby nezajdu i měsíc. Fotbal je moje povolání a logicky má přednost.“

Aktuální otázka: jak náruživý houbař prožívá zimu?
„Teď je to trochu složitější, v zimě roste dost málo druhů. A když udeří mrazy, je konec. Hřibovité druhy mráz zničí a houba rychle shnije. Ovšem i ve sněhu se dá najít hlíva ústřičná, penízovka sametonohá nebo ucho jidášovo. Pořád ale platí, že v zimě je to spíš procházka po lese než houbaření.“

Vyrážíte v sezoně brzy ráno, jak se má?
„Za ty roky znám dobrá místa hluboko v lese, kam skoro nikdo nechodí. Pak je jedno, jestli tam budu už v šest, nebo až kolem desáté. Jasně, taky jsem kolikrát přijel pozdě a všude byly už jen odřezky, ale i tohle patří k houbaření.“

Máte vztek a jdete jinam?
„Vztek určitě ne. Musíte zapojit houbařský smysl a jít někam, kde se zadaří. Tohle mě taky baví, zase poznám jiný kus lesa a jiná místečka. Poslední dva nebo tři roky často jezdím vyloženě nablind a z auta se rozhlížím, kde bych mohl zastavit.“

Improvizujete?
„Třeba Brdy ze strany od mé rodné Příbrami mám prochozené, lesy kolem Boleslavi už taky celkem znám a teď hodně jezdím za kamarádem na Benešovsko. Směrem ze středních Čech na Vysočinu lesy hodně mizí, což je smutný pohled.“

Kolik vlastně poznáte druhů hub?
„Existuje jich strašně moc, ale myslím, že dokážu rozlišit tak čtyři sta nebo pět set. Houbu zvládnu identifikovat zhruba v osmi z deseti případů. Nejsem mykolog, ale amatér s velkými rezervami. Když najdu něco, co neznám, vezmu si plodnici domů a mrknu do atlasu nebo projedu houbařskou skupinu na Facebooku.“

A co děláte se vším, co najdete? Skladujete, nebo rozdáváte?
„Spíš rozdávám – klidně 99 procent všeho, co najdu. Rodiče, babičky, kamarádi… Občas přinesu něco do kabiny nebo napíšu na Instagram, že si zájemci můžou přijet. Houby mám rád na všechny způsoby, ale dám si je tak jednou za měsíc. Nechci to skladovat, na velké mrazení nebo sušení nemám prostor.“

Sebral jste někdy něco, co jste neměl? Pravda, to už bych s vámi teď asi nemluvil.
„Musím to zaklepat, ale zatím jsem nechyboval. Navíc smrtelně jedovatých druhů v Česku tolik neroste, skoro každý je dokáže rozeznat. Třeba hřib satan je krásná, i když hodně vzácná houba. Vždycky si ji vyfotím a případně do telefonu poznamenám místo, kde jsem ji našel.“

Už vás někdo v lese poznal?
„Stalo se to asi dvakrát. Houbaři jsou spíš plaší: pozdraví a většinou si jdou po svých, každý chce mít v lese svůj klid. Přesto jsem se v lese seznámil s jedním dnešním kamarádem, na houby spolu vyrážíme často.“

Co na vaši houbařskou vášeň říkají spoluhráči?
„Většina to o mně ví, do lesa jsem s sebou bral kluky už v Bohemce, třeba Martina Dostála nebo Davida Bartka. I v Boleslavi sem tam přivezu pár kousků do kabiny, je to celkem tradice. Na houby se mnou vyrážel Milan Jirásek, který mě pak na oplátku vzal na ryby.“

Jste populární i na Instagramu: přitom to vzniklo docela nevinně, viďte?
„Moje původní myšlenka byla udělat si archiv. Abych zpětně věděl, kdy a kde jsem něco našel, a nemusel to dlouho hledat mezi spoustou jiných fotek v galerii telefonu. Postupně se to chytlo a sledující rychle přibývali. Rád k houbám přidávávám různé informace: jaké potřebují podmínky, kde se dají najít... Někdy třeba udělám kvíz, aby se lidi naučili rozpoznávat nové druhy. Ani mě to nestojí moc času, sednu k tomu třeba večer na pět nebo deset minut.“

Abychom nezapomněli na fotbal: jak pokračuje rekonvalescence vašeho operovaného kolene?
„Slibně, před čtrnácti dny jsem začal lehce běhat. Většina fotbalistů zimní dril nesnáší, ale mě to teď baví. Dlouho jsem nemohl nic dělat, takže si to užívám. Smutek ze zranění je pryč.“

Zkřížený vaz se vám přetrhl na podobném místě jako před dvěma lety, viďte?
„Byla to smůla, hloupě se mi podlomila noha. S předchozím zraněním to nemělo nic společného. Musím zaklepat, že jsem se vždycky dobře hojil, a teď je to zatím podobné. Minule jsem se vrátil půl roku po operaci a i tentokrát cítím, že se každý den posouvám dopředu. Neupínám se k žádnému termínu návratu, ale pokud by se mi povedl třeba duben, bylo by to fajn.“

Mrzelo vás, že jste se zranil zkraje sezony a nemohl Boleslavi pomoct v době, kdy se jí nedařilo? V jednu chvíli byla až dvanáctá.
„Věřil jsem, že se to zlomí a ukáže se reálná síla týmu, což se nakonec potvrdilo. Šesté místo po podzimu je skvělé pro psychiku, půjdeme do jara z lepší výchozí pozice. Máme na to, abychom se nahoře udrželi, a klidně hráli skupinu o titul.“

A ještě jedna osobní otázka: myslíte už na prodloužení smlouvy, která vám končí po sezoně?
„Můj první cíl je dát se dohromady a vrátit se do ligy. Teprve pak můžu zabojovat o pokračování v Boleslavi. Jsem tam spokojený, i když jsem toho kvůli dvěma operacím neodehrál tolik, kolik bych chtěl. Rád bych to dohnal, snad se mi to povede už na jaře.“

#TýmZVRPSkóreB
1Slavia30234371:1973
2Plzeň30226253:1972
3Sparta30206465:3266
4Slovácko30185750:3059
5Ostrava30149754:3951
6Hr. Králové30913838:4040
7Ml. Boleslav301151445:4838
8Liberec301071329:3837
9Olomouc309101139:3737
10Č. Budějovice30991240:4636
11Zlín30861636:5330
12Teplice30831929:4927
13Jablonec304141222:4526
14Bohemians30681634:5626
15Pardubice30591635:6724
16Karviná30381930:5217
  • Skupina o titul
  • Play-off o umístění
  • Skupina o záchranu

Začít diskuzi

Nejvyšší česká fotbalová soutěž mění v sezoně 2024/2025 oficiální název na Chance Ligu. Titul obhajuje Sparta Praha.

iSport FantasySestřihy zápasůVIDEO momenty

Stránky klubů: Viktoria Plzeň * Slavia Praha * Sparta Praha * Bohemians 1905

Fotbal dnes * Liga mistrů * Evropská liga * Konferenční liga

Doporučujeme

Články z jiných titulů