Vrba zase doma: husí kůže z ochozů i hledání správné šatny. O posilách neví
Vyprodáno, bouřící ochozy v bílém, létající konfety, světlice, mexické vlny. Prostě hukot. Trenér ostravského Baníku Pavel Vrba si ve výročním duelu proti Celtiku (2:4) při své obnovené premiéře na domácí půdě po osmnácti letech živě připomněl atmosféru mistrovské sezony. S tím rozdílem, že se hrálo na Městském stadionu, a ne na Bazalech, jako v titulové sezoně 2003/04.
Vrba rozhodně nebyl sám, koho atmosféra z ochozů strhla. Třeba japonský útočník Kjógo Furuhaši z Celtiku si při odchodu do kabin pískal chytlavou melodii chorálu GieKSA Baník, slyšet ho bylo přes celou chodbu. A trenér Vrba se pro změnu musel ptát pořadatele na cestu. Doleva? Doprava? „Trochu jsem hledal šatnu, to je pravda,“ usmíval se kouč. „Jsem zvyklý chodit jiným směrem...“
Jak jste premiéru na domácím stadionu, navíc proti Celtiku, prožíval?
„Hlavně chci pochválit fanoušky! Tohle jsou věci, které se v Česku nevidí. I když nás soupeř kvalitou převyšoval, tak nás fanoušci celou dobu povzbuzovali a byli na naší straně. Za to jim patří obrovský dík. Je vidět, že Ostrava je v tomto výjimečná. Fanoušci opět ukázali, že v nich má Baník obrovskou podporu. To prostě... Pro nás, nebo pro mě, je to něco, co jsem dlouho nezažil. Doufám, že to fanouškům vydrží i v sezoně. A doufám, že budou i víc spokojeni. Že pro ně i výsledky budou přijatelnější a budou na fotbal chodit.“
Při svém návratu do Baníku jste si přál, aby to v ochozech vypadalo jako na Bazalech v mistrovské sezoně 2003/04. Byl to „nakopávák“?
„Pro mě ano. A doufám, že i pro fanoušky. Doufám, že při nás budou držet i v lize, je to pak obrovská podpora.“
Co říct k duelu s Celtikem?
„Narazili jsme na soupeře, který zaslouženě vyhrál skotskou ligu a postoupil do Champions League přímo. Je to mužstvo, které už v Evropě něco znamená. Hlavně v první části, kdy hráli v nejsilnější sestavě, jsme s nimi měli dost velký problém. Je škoda, že když jsme dali na 2:3, tak že jsme to neudrželi déle, mohli jsme to ke konci trošku zbláznit. Soupeř ale zaslouženě vyhrál.“
V čem může týmu takový zápas prospět?
„Já to beru tak, že jsme narazili na mužstvo, které v Evropě něco znamená. A nám ještě chybí kus cesty k tomu, abychom se jim vyrovnali. To je realita, která sice bolí, ale je to tak. Je to mužstvo, které má úplně jiný rozpočet, úplně jiné možnosti. Tím nechci říct, že Baník v Česku možnosti nemá. Ale tuším, že říkali, že mají rozpočet kolem dvou a půl miliardy, takže to je trošku jiný svět. Je dobře, že takové zápasy hrajeme, že vidíme, jak je to v týmech, které už v Evropě mají nějaké jméno a nějakou sílu. Tak to je.“
Kromě fanoušků, najdete nějaká herní pozitiva?
„Měli jsme to strašně těžký. Těší mě, že jsme dali dva góly a další tři příležitosti si vytvořili. Bohužel jsme nebyli v těch situacích dostatečně přesní a důrazní jako soupeř. Buďme fér, držení míče měli mnohem větší než my, byli důraznější, lepší. My se snažili, ale snaha byla málo. Soupeř měl takovou kvalitu, že to prostě zvládl jednoznačně lépe, fotbalově byli lepší.“
V bráně soupeře byl Joe Hart, i když on v bráně tedy moc nebyl. Co jste říkal na jeho styl?
„Hraje tak celou dobu, využívají jeho vysokého postavení, v rozehrávce tak mají jednoho hráče navíc, což je výhoda. Kdybychom ho potrestali v první situaci za stavu 0:0, tak by pak šel třeba hlouběji. Chytá tak celou dobu a my ho nepotrestali. Věří si, chytá takhle.“
S Baníkem vyrážíte na soustředění do Polska, čekáte, že po něm budete herně dál?
„Chci říct, že herně máme nějakou kvalitu, Celtic má nějakou. Jedeme do Polska se snažit připravit co nejlépe na českou ligu. Poučili jsme se, snad si i něco vzali, a pokusíme se hrát tak dominantně, jak se to dařilo Cetliku proti nám.“
Přestupní termín není u konce, máte ještě rozjednané nějaké hráče?
„Nevím, jestli máme vyloženě rozjednané nějaké hráče, to se přiznám, že ne. V první fázi jsme se o nějakých bavili, ale teď momentálně nevím, jestli se nějaké přestupy dotahují nebo ne. To je spíš otázka na vedení klubu. Jestli ještě dokážou nějaké hráče přivést. Furt slyším nějaká jména, tak uvidíme, jestli se něco dotáhne.“
