Duo Kuchta a Čvančara se začíná vyplácet: (konečně) na jedné vlně
Je to společný rys severských trenérů. Mají svoji hlavu, trochu paličatou. Neradi uhýbají ze svého přesvědčení. Brian Priske není výjimkou. Napříč sezonou se všemožně snaží o zdánlivé nemožné, tedy sesynchronizovat v jedné sestavě Jana Kuchtu s Tomášem Čvančarou. A nedělní vítězný mač v Ďolíčku (6:2) naznačil, že by se to sparťanskému kouči skutečně mohlo povést. „Mám z nich velkou radost,“ mnul si ruce dánský odborník.
Není žádným tajemstvím, že nejsou nejlepší kamarádi na světě. Po skončení kariér si nejspíš nepostaví dvojdomek, ani nebudou jezdit na společné dovolené. Sparťanské vedení si přesto v létě vzalo do hlavy, že Jana Kuchtu s Tomášem Čvančarou posadí do jedné šatny a pokusí se z nich vymáčknout maximum ve prospěch týmu.
„Jsou to oba vynikající útočníci. Jsem přesvědčený o tom, že mohou na hřišti fungovat společně,“ zopakoval několikrát během podzimu Brian Priske.
To bylo v časech, kdy dánský kouč tvrdošíjně trval na herním schématu 4 – 4 – 2 s Kuchtou a Čvančarou na hrotu. Jenže to nefungovalo.
