Koubek v Plzni: Vážím si Bílka, zachránil klub. Mladí se musí porvat

Třikrát a dost? Miroslav Koubek (71) se potřetí ve své kariéře vrátil do Plzně jako kouč tamní Viktorie. Jeho úkolem bude pozvednout tým po nevydařené jarní části. Když v západočeské metropoli naposledy působil, urodil se v roce 2015 titul. Teď povede nejzkušenější kouč ligy jeden z nejstarších kádrů do sezony, kdy se Plzeň opět dostala do pozice, že proti pražským „S“ může spíše překvapit.
Stihl jste si odpočinout po konci v Hradci Králové, než jste naskočil do angažmá v Plzni?
„Odpočinek byl tématem, protože jsem se potřeboval dát zdravotně do pořádku, dokonce jsem byl v lázních. Mohl jsem se vrátit na lavičku Hradce na poslední tři, čtyři zápasy, ale jelikož jsem dal avízo, že ty dva roky stačily, tak kluci práci dokončili. Nebylo nač tlačit, Hradec byl v pohodě zachráněný, takže jsem dostal ještě větší prostor na zotavení po koronaviru.“
Říká se, že člověk dvakrát nevstoupí do stejné řeky, ale v Plzni budete trénovat už potřetí. Co rozhodlo, že jste na nabídku kývl?
„Kolik tady teče řek? Čtyři ne? Mám ještě rezervu. Na rovinu říkám, že už jsem s ničím nepočítal. Připravoval jsem se na jakýsi klidový stav, ale pak se ozval pan Šádek, což mě překvapilo. Sám jsem si kladl otázku, jestli do toho jít a odpověď znáte, jsem tady.“
V pondělí tým absolvoval fyzické testy, jak jste spokojený s kondicí hráčů na startu letní přípravy?
„Výsledky testů jsou interní záležitostí klubu, ale obecně mohu říct, že z mé strany je spokojenost na slušné úrovni.“
Jistě jste sledoval výkony Plzně v jarní části minulé sezony, které nebyly povedené. Je vaším prvním úkolem vrátit tým na vítěznou vlnu a psychicky nabudit?
„Především chci zmínit trenéra Michala Bílka, kterého si vážím a cením si i toho, co s klubem dokázal. Pod jeho sportovním vedením se de facto finančně klub zachránil díky postupu do Ligy mistrů. To třetí místo v lize nebylo špatné, ale dojem pokazilo jaro, to je pravda. Co se týče psychiky, tak si myslím, že každá změna vyvolá v mužstvu jinou psychickou polohu. Je tu najednou nové koště s novými metodami i rétorikou. To se potom promítá i na hřišti.“
V minulé sezoně mělo starší kádr v lize jen Slovácko, teď je největší posilou týmu Ibrahim Traoré, ale to je taky už třicátník. Budete se snažit mladé hráče, kteří se vrátili z hostování, začlenit do A-týmu?
„Uvidíme. Každý si musí svoje místo na slunci vybojovat. Některé z nich popravdě tolik neznám, takže je teprve poznávám v tom tréninkovém procesu. Je před námi Evropa, takže výchozí pozice pro ně není jednoduchá. Kromě nich je tady dalších 20 zkušenějších hráčů. Určitě si všichni místo nevybojují. Sice bych to těm mladým přál všem, ale buďme realisté. Teď je to spíše z jejich strany nasávání té prvoligové atmosféry.“
Znamená to, že se poohlížíte i po dalších posilách?
„Podle mě to není uzavřená věc. Ve fotbale se může stát všechno. Nějaké požadavky jsou. Každý trenér vám řekne, že chce aspoň jednu posilu do každé řady, tak já řeknu do dvou řad. Hlavně vepředu je to dobře obsazené, tam je to v pohodě.“
Předpokládám, že tou druhou řadou, kterou nemusíte řešit je post brankáře. Bude Jindřich Staněk jasnou jedničkou, nebo je boj o post mezi tyčemi otevřený?
„S brankáři jsem spokojen. Martin Jedlička v Bohemians ukázal své uplatnění i schopnosti. O Jindrových kvalitách se nemusíme bavit, i když měl slabší jaro.“
Co vlastně očekáváte od Ibrahima Traorého? Ve Slavii působil v podstatě také jako mentor těch mladších hráčů. Může mít podobnou funkci v Plzni?
„Ibra je zkušený hráč a bude posilou. V jeho případě se jedná o krátkodobou roční smlouvu, pokud se nepletu. Cením si jeho univerzálnosti. Může hrát na více postech, je to válečník, který prokázal ve své kariéře velikou odolnost a psychickou stabilitu, protože hrál Evropu na velkých stadionech. Slibuju si od něj hlavně zvýšení konkurence i sportovní přínos.“
Ve středu je na programu los Evropské konferenční ligy. Preferujete nějakého soupeře?
„Vůbec se na to nezaměřuju. Nemá to cenu, uvidíme, co los přinese. Je výhodou, že Plzeň je nasazená, ale jinak se tím v tuto chvíli nezabývám. Abych se přiznal, tak jsem se zatím ani nekoukal, na koho můžeme narazit.“