Ligový FÍKend: O paparazzim, trenérské lásce a malém Bobíkovi
Mistrovská otázka je zodpovězena, naopak se dál čeká na koho to zlé slovo padne. Sestup! Okolo zápasů titulových, ale také těch o holý život se motá 13. díl rubriky Ligový FÍKend. Je možné, že během víkendu zazněly dva výroky, jež budou aspirovat na vyznání sezony. Šlo vlastně o lásku - k městu i spoluhráči.
Letenský influencer
Oslavy v přímém přenosu? Jak je libo. Stačí když se najde v týmu mistrů milovník sociálních sítí. A Sparta takového objevila.
Angelo Preciado je rád vidět, což je vidět…
Po zápase v Mladé Boleslavi se pustil do streamování, nahrával prakticky všechno. Nákupy na pumpě, hrátky s brýlemi, tuto tradici sparťané zavedli po zisku minulého titulu a po cestě z Uherského Hradiště. Nakonec přidal i záběry z proslulého baru Kozička.
Prostě fotbalový paparazzo.
Jak perlil Krobík
Měří 170 centimetrů, nepatří mezi čahouny. Ale tohle? Ne, to je jen popíchnutí, žádná výtka. Výrok pardubického Ladislava Krobota směrem k Michalovi Hlavatému, jenž k jeho hattricku proti Karviné přispěl dvěma precizními nahrávkami, je milý až půvabný (naprosto bez ironie).
„Určitě. Ještě nikdy jsem nedal v lize ani dva góly a teď jsem přeskočil rovnou na tři. Je to nepopsatelné. Musím říct, že obrovský dík patří Míšovi Hlavatému, to je můj malej Bobík. Stačí si naběhnout kamkoli a najde mě jako při třetím gólu.“
Tak řekl střelec, jenž dostal za své představení od Sportu desítku.
Třeba bude kooperace na trase Bobík - Krobík pokračovat dál. Co na severu?
Milovat Karvinou…
Bylo to na něm vidět. Trápí se, trápí. Není divu. Karviná je pořád na hraně a on není úplně obyčejný trenér. Marek Bielan převzal mančaft v půlce a ihned zaujal slušným posunem výkonnosti, ale rovněž upřímností.
A také srdcem.
I po prohře v Pardubicích bylo znát, jak jej prohry ničí, o klub mu jde. Je místní, to je alfa a omega. „Pro mě je to úplně jiné než pro jiné trenéry. Ve městě jsem se narodil, žiju tam a asi tam i umřu. Nemůžu se sbalit a odjet někam si vyčistit hlavu. Miluju město, miluju místní fotbal. Budu věřit hráčům, že ukáží, co v nich je. Dáme se dokupy a zachráníme se,“ vzkázal.
Nejde mu nepřát.
Hodně zdraví, trenére!
Naposledy doma, ve městě, kde vyšlápl tak hlubokou stopu, jako žádný trenér před ním. Martin Svědík naposledy vedl Slovácko na stadionu v Uherském Hradišti, na slávu dorazila Slavia - slušný soupeř.
Odvezla si výhru, její kouč Jindřich Trpišovský se pak (naprosto oprávněně) poklonil Svědíkovým kvalitám, úspěchům, charizmatu. Ostatně v lecčems jsou si podobní - a to nejen tím, že nosí kšiltovku.
Svědík si dává oraz, musí vyřešit letité trable s kolenem. Trenére, hodně zdraví! Ale rychle zpátky! Svědík je záruka kvality i zábavy…
