Fila se spekulacím vysmál: Houšťovi chyběly emoce. Kdy volal Rosický?
Deseti góly dotáhl Teplice do skupiny o Evropu a sebe zpátky do Edenu. Útočník Daniel Fila (21) na severočeském hostování vyzrál a naprosto zaslouženě si řekl o druhou šanci ve Slavii. „Chci s ní něčeho dosáhnout, to je můj jediný cíl,“ hlásí sebevědomě reprezentační náhradník, o kterého měla zájem Plzeň a Liberec, v rozhovoru pro Ligu naruby.
Překvapilo vás, když se vaše jméno v souvislosti s nominací do Německa objevilo pod čarou?
„Nečekal jsem to, což je asi jasné, když hrajete za Teplice... (úsměv) Původně jsem to nezaregistroval, nominaci jsem nesledoval. Myslel jsem, že se mě to nebude týkat. Až potom mi psali kamarádi a rodina. Je to potěšení, zároveň motivace. Přiblížil jsem se nejlepším českým hráčům, to je hezký.“
Změnila vám „pohotovost“ nějak dovolenou?
„Asi ne, nikdo mi nevolal. Nemyslím si, že bych byl první pod čarou. Mám nějaké plány. I když by to samozřejmě byly příjemné starosti.“
V totožné situaci je Štěpán Chaloupek.
„Bohužel je asi zraněný, ale určitě je to pro něj odměna za skvělé výkony.“
Vaše osudy jsou dost podobné, oba se budete hlásit v létě v Edenu. Řešili jste to během sezony?
„V kabině sice máme skříňky vedle sebe, ale úplně jsme to nechtěli řešit. Furt to bylo téma, které teprve nastane. A já dobře vím, jak to ve Slavii chodí, je těžké se tam prosadit. Takže by bylo předčasné zabývat se tím, jestli tam budeme hrát a podobně. Důležité je, abychom byli zdraví a udrželi si roli, kterou chceme mít. A abychom hráli.“
Jinak řečeno: to, že začnete pod Jindřichem Trpišovským přípravu, ještě neznamená, že máte vyhráno.
„Přesně tak. Když podepíšete ve Slavii, Spartě nebo Plzni... Nechci říct, že to nic neznamená, ale je to jen podpis. Za měsíc můžete být úplně někde jinde, proto to beru s rezervou. Na druhou stranu to není tak, že bych Chalymu říkal něco skeptického. Vůbec ne. Má radost. Jde do nového prostředí, bude si muset zvyknout. Sám pozná, jak to tam chodí.“
V Teplicích panuje spokojenost?
„U trenéra určitě. Ten nám poslední měsíc zdůrazňoval, že být ve skupině o Evropu je úspěch. Z mého hlediska jsme to ale mohli dotáhnout ještě dál, sílu jsme na to měli. Byli jsme dost zranění, mačkali jsme to už dost na sílu, ale přes Hradec jsme projít mohli. Šance byly.“
Na Východočechy se vám moc nedařilo, možná byste byli radši třeba za Olomouc.
„Říkali jsme si hned, že pro nás je lepší chytnout herně vyspělejší týmy jako Olomouc nebo Liberec. Říkalo se, že my i Hradec hrajeme hnusný fotbal – a asi to tak i bylo. Bohužel z naší strany už to byla spíš křeč. Moc jsme chtěli, ale gól bychom asi nedali, i kdyby se hrálo doteď.“
Nechali jste za sebou v tabulce mnohem zvučnější celky. Prozradíte recept?
„Moc se o tom nemluvilo, ale měli jsme
