Slavia - Dukla 2:0. Chorý po návratu do sestavy opět v centru dění. Góly i lumpárny
Přes dva měsíce bez soutěžního gólu. To je pro hráče, jehož primární obživa je střílení branek, čistý hladomor. Zvlášť když Tomáš Chorý nemohl vzhledem k disciplinárnímu trestu ani vyběhnout na hřiště a něco změnit. Hned po svém návratu se ale obávaný útočník opět krmí brankami. Proti Dukle byl u všeho důležitého a poslal minimálně na den Slavii do čela tabulky. „Bylo to nesmírně dlouhé čekání,“ pravil šťastný střelec.
Bylo to dlouhých 54 dní, Tomáš Chorý si však za dlouhou pauzu mohl sám. Jeho vzteklá rána do rozkroku Milana Heči z úvodu srpna byla hloupým činem, který odstartoval množství příběhů – kritiku Mojmíra Chytila z úst Jaroslava Tvrdíka, příchod Erika Prekopa do Slavie, ale i silnou odezvu veřejnosti. Vztah se slávistickými, který kontroverzní útočník pracně budoval, nabyl jedním činem množství prasklin a pochybností i od těch nejvěrnějších.
Bylo jasné, že pokud si má Chorý získat fanoušky na svou stranu, musí jedině výkony na hřišti. Co nejdřív. Při prvních příležitostech to nevyšlo. Proti Bodö/Glimt v Lize mistrů se neprosadil a na hřišti pohárových Brozan zůstal na lavičce i kvůli lehkému zranění z tréninku.
Přesto se v malém pražském derby postavil proti Dukle do základní sestavy. Při rozcvičce hleděl na místo, kde poslední týdny vysedával na tribuně a usmíval se.
„Chorý je jedním z lídrů, extrovertů, řídících hráčů týmu. Má velký vliv na přechodovou fázi. Je to hráč národního týmu, takže jeho návrat do sestavy je velkým plusem,“ okomentoval výkon své útočné jedničky Jindřich Trpišovský. A návrat přišel se vším všudy, dobrým i špatným.
Začněme tím pozitivním. Pouhých sedmnáct vteřin stačilo reprezentačnímu střelci k tomu, aby se dostal do velké šance; na zadní tyči nezvládl nasměrovat do odkryté brány centr Lukáše Provoda. Ve 23. minutě pak donutil k reflexivnímu zákroku brankáře Jágrika a hned o minutu později se už gólově prosadil, když se ve vápně ideálně zorientoval po rohu.
„Chorýýý,“ ozvalo se zaplněným Edenem. Fanoušci měli radost, po ztrátách v Lize mistrů a lize už Slavia nutně potřebovala povedený zápas.
Další gól přidal z rezolutně proměněné penalty a stadion jásal znovu. „Na to se připravujete, chystáte, ale on má takový X faktor, v soubojích je nechutný. Navíc je ostřílený českou ligou, která je hodně fyzická a to my ještě nemáme,“ přiznal v televizi Oneplay trenér mladého týmu David Holoubek.
Chorý byl zkrátka všude a naprosto zastiňoval jiného potenciálního „gamechangera“ Muhammeda Chama, který zažil svůj plnohodnotný debut v základní sestavě. „Ustřelený fotbalista s fantastickou přihrávkou i driblinkem. Vidí věci, které dokážou soupeře překvapit,“ okomentoval rakouskou desítku před utkáním v televizi asistent Zdeněk Houštecký.
Chorý: Bohužel jsem to vždycky já
Co ale rozhodně nepřekvapilo, byla i stinná stránka Chorého hry. Kdo si po zkratu na Slovácku myslel, že pověsil „lumpárny“ na hřebík, nemohl se více mýlit. Kontakty se soupeřem, který je někdy za hranou, zkrátka k vytáhlému forvardovi patří. Jak sám říká: takový je.
Hned před zmíněnou tutovkou z první minuty naremploval hostujícího Jaroslava Svozila. Konfrontace zkušených borců pokračovaly, když zadák Dukly přes domácího střelce přepadl ve vápně, Chorý mu „na oplátku“ zmáčkl rukou hýždě. No a nejvíce to zajiskřilo po půlhodině hry, když slávista přišlápl ležícímu soupeři zápěstí. Kdyby šlo dokázat úmysl, opět by se nad hlavou Chorého červenalo, ale sudí korektně ukázal jen žlutou kartu.
„To bych asi nebyl já, kdyby se něco nerozebíralo. Šlápl jsem na něj, vím o tom, ale nechtěl jsem to. Hned jsem se mu omlouval. Bohužel jsem v takových situacích vždycky já,“ kál se Chorý v televizním rozhovoru.
Druhou půli uhráli „sešívaní“ na setrvačnost. Šance si vytvořili, nic nezanedbali, ale nikam se extrémně nehnali. Proč by to dělali? Nevýrazná Dukla už na obrat výsledku 0:2 myslet nemohla, a množství domácích hráčů se teprve otřepávalo z virózy, která prolétla týmem v minulém týdnu (a pro pátek vyřadila Jindřicha Staňka s Michalem Sadílkem).
A na to se váže to nejdůležitější – slávisté hrají v úterý veledůležitý zápas Ligy mistrů na San Siru. „Narazili jsme na velmi silného soupeře. Slavia má můj velký respekt, na její fotbal se hrozně špatně připravuje,“ pravil Holoubek.
Když se Chorý po 68 minutách podíval na tabuli čtvrtého rozhodčího, věděl, že má odpracováno. Slavii zajistil tři body, dočasné první místo v tabulce, ukončil osobní hlad po gólech a hlad fanoušků po třech bodech. Vše odpuštěno? Ještě ne. Útočník musí v takové produktivitě pokračovat. A v nejlepším případě nechat lumpárny typu soubojů se Svozilem stranou.
Tomáš Chorý proti Dukle
Minuty: 68
Doteky: 24
Doteky ve vápně: 7
Góly/asistence: 2/0
Střely/na bránu: 7/3
Očekávané góly (xG): 1,95
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 10 | 21:7 | 24 |
| 2 |  | 9 | 19:10 | 22 |
| 3 |  | 9 | 14:6 | 21 |
| 4 |  | 9 | 17:9 | 15 |
| 5 |  | 9 | 5:4 | 14 |
| 6 |  | 9 | 12:11 | 14 |
| 7 |  | 8 | 7:8 | 13 |
| 8 |  | 9 | 14:13 | 12 |
| 9 |  | 9 | 12:11 | 12 |
| 10 |  | 9 | 12:13 | 12 |
| 11 |  | 8 | 15:22 | 8 |
| 12 |  | 10 | 7:14 | 7 |
| 13 |  | 8 | 6:9 | 6 |
| 14 |  | 9 | 5:11 | 6 |
| 15 |  | 9 | 9:17 | 5 |
| 16 |  | 8 | 9:19 | 3 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu
