Liga očima fanoušků: Spartě chybí srdce, povedený týden Slavie. Plzeň? Jako bludičky

Stínování moderní hry je už vážně dost

Ve snaze být objektivní jsem v sobě držel nespokojenost s návratem trenéra Priskeho. Jeho konfrontační odchod a návrat z nouze jsem nikdy nestrávil. Na jednoduchý dotaz, jaké nové trendy do týmu přinesl, je odpověď nula, spíše dvě. Tým pod jeho vedením postrádá jakoukoliv organizaci hry, pokud jí není myšleno bezhlavé odkopávání míče, vidíme absenci přesných přihrávek, couvání před protihráči namísto presinku a chybí to nejdůležitější: touha po vítězství a sparťanské srdce.

Naopak dostal k dispozici osmadvacetičlenný trenérský a zdravotnický tým, který pitvá každý vhazovaný aut, a přesto žádný hráč nenaběhne, aby byl jeho adresátem. Kromě v Nizozemsku vysmívaného kolečka nepřinesl vůbec nic. Birmančevič nebo Kuchta sice krátkodobě ukázali určité zlepšení, ale nyní je zase vše ve starých kolejích. Hráči navíc přebírají nulovou sebereflexi trenéra. Proto nicneříkající vyjádření „Musíme si sednout na zadek a makat“ či ještě více alibistické „Bohužel to dopadlo, jak to dopadlo“. To bylo ještě před Karvinou. Výsledek jsme viděli všichni.

Miloš Kolář, 74 let, fotbalový důchodce

První díky nemohoucnosti ostatních

Po více než měsíci Slavia konečně zase vyhrála ligový zápas. Ani tentokrát to proti Baníku nebylo ideální, ale v současném rozpoložení musí být fanoušek rád i za tohle. Když se k tomu přičte postup v poháru ze hřiště soupeře, který před několika dny bez větších starostí uhrál v Edenu remízu, je z toho povedený týden. Slavia rozhodně není z nejhoršího venku, spousta otazníků stále zůstává, najdou se však i pozitiva – třeba výkony Mojmíra Chytila. Po čtyřech měsících se na hřiště pořádně dostal i Sanyang a svět se také nezhroutil.

Díky tomu, že konkurence z druhého břehu Vltavy je v podobné bryndě jako my, najdeme po čtrnácti kolech Slavii dokonce v čele tabulky. Svádělo by to k tomu říct, že je vše v pohodě, tak to ale není. Slavia prožívá nejhorší podzim od toho, po kterém byl odejit trenér Šilhavý. Kvalitativní sešup od minulé sezony je zcela očividný. Navíc když se po osmém kole dostala Slavia do čela tabulky naposledy, hned další kolo zase ztratila body v Liberci. Tentokrát jede v neděli do Plzně.

Ondřej Kreml, 42 let, vědecký pracovník

Jako bludičky, pak divočina. Nechápu pointu VAR

Předesílám, že já jsem v Teplicích nebyl. Ale fakt je, že si tak jedeš na zápas a čekáš pěkný fotbal. Domácí to umí a my máme za sebou pěknou řádku výher. No a co vidíš? Mlhu a něco, co se asi nemůže úplně vydávat za pěkný zápas. První poločas se nám nepovedl. Vypadali jsme na hřišti, při vší úctě k domácím, jako bludičky. Po poločase se to z naší strany sice zvedlo, no, ne teda úplně. Vyrovnali jsme a potom... to byla divočina. Červená, odvolaná červená, protiútok a gól. Vítězství z řádu opravdu v poslední sekundě. Fajn, gratuluji, okolo nás všichni ztráceli a blížíme se.

Ale co ten VAR? Já teda nějak pořád nechápu jeho pointu. Jsou tam tři rozhodčí a musí se jim pomáhat? Anebo se musí poradit, jsou snad nesvéprávný? Ty bláho, jak to teda zvládali za časů Vízka a ostatních? Výhra ano, ale nějaká ta pachuť tam zůstala, umíme přece i víc. Ve čtvrtek uvidíme, na co máme. Poměříme se s Turky. Protože vojna s Turkem musí bejt... To už někdo říkával. Nebáli jsme se Římanů, nepolekáme se ani Turků. Čest královně Viktorce, žeňte celý VAR ven!

Kovi, 57 let, koordinátor distribuce

Co je nejdůležitější? Nové Bazaly!!!

Druhý těžký zápas v řadě na půdě favorita jsme opět (dle očekávání) výsledkově nezvládli. Ale podobně jako v Plzni ani na Slavii jsme se za výkon nemuseli stydět. Za poslední roky šlo určitě o jedno z lepších a odvážnějších utkání, která jsme v Edenu odehráli. Začínám mít pocit, že si náš nově složený tým začíná sedat, výkony jdou nahoru, a pokud se takto budeme prezentovat i nadále, body určitě přijdou.

Rád bych vyzdvihl jedno jméno: Bewene. V obou těžkých zápasech prokázal, že si šanci zasloužil a že s ním rozhodně můžeme počítat. Když připočítám další mladší hráče, Piru, Havrana, Planku, Kričfalušiho nebo Musáka, věřím tomu, že se máme na co těšit. Je ale nejprve potřeba bodově zvládnout konec podzimu a dostat se do klidnějších vod tabulky. Co mi dělá opravdu velkou radost, je zveřejnění vítězné architektonické studie vysněného stánku na Bazalech. Z dlouhodobého hlediska je to ta nejdůležitější věc pro Baník, stejně tak pro nás, věrné fanoušky. Teď už jen držet palce, aby vše dobře dopadlo a abychom se za pět let setkali na Nových Bazalech!

Václav Dohnal, 34 let, projektant

Za penaltu prémie dolů. Tohle nešlo prohrát…

Utkáním hrůzy bych nazval souboj Bohemky proti Hradci Králové. V první půli jsme viděli zelenobílou dominanci a šance na čtyři góly. Kombinace VARu, gólmana Zadražila a brankové konstrukce však udržela remízový stav a vzadu v hlavě začal hlodat červík, že by to nemuselo dobře dopadnout. Po minele strážce branky hostů bych naopak nevěřil, že takto rozehraný zápas lze prohrát. Z vedení 1:0 byl během deseti minut rázem stav 1:2 a problém na světě.

Ani s odstupem si neumím pojmenovat to, co se vlastně stalo. Šance, jak neodejít s prázdnou, přišla v závěru. U videa vykouzlili penaltu, kterou si sebevědomě postavila posila z Venezuely. Eric Ramírez si dal rozběh na tři kroky a… udělal ze Zadražila hrdinu. Nenávidím tento způsob zahrávání penalt a bral bych za něj hráčům prémie. Sebevědomí je super věc, ale nesmí ho být přes čáru. Ideální výška pro brankáře a body v trapu. Z dobrého výkonu nemá Bohemka nic a fanoušek je po zápase akorát zbytečně naštvaný. Klokani bojují!

Vít Lukeš, 33 let, živnostník