Před rokem přišla rána do zad, vzpomíná kouč Vltavínu. Teď vede ČFL | iSport.cz
15. prosince 2015 • 19:54

Před rokem přišla rána do zad, vzpomíná kouč Vltavínu. Teď vede ČFL

Autor:
Trenér třetiligového lídra Radek Kronďák
TOP VIDEA
SESTŘIH LM: Atlético Madrid - Juventus Turín. Rozhodli stopeři, domácím VAR vzal gól SESTŘIH LM: Atlético Madrid - Juventus Turín. Rozhodli stopeři, domácím VAR vzal gól
Jágr zářil, bral 0+2 a hrál i oslabení: Potřebuju zase dostat hlad po gólech Jágr zářil, bral 0+2 a hrál i oslabení: Potřebuju zase dostat hlad po gólech
VŠECHNA VIDEA ZDE

Do roka a do dne. Loko Vltavín se vyhřívá na špičce ČFL, na podzim byl mezi dvacítkou účastníků třetí ligy nejlepší, a jeho trenér Radek Kronďák si ty chvíle s týmem užívá. Před rokem byl v úplně opačné pozici, čtyři zkušení hráči ho tlačili ke zdi. Své setrvání v „Lokádě“ podmiňovali jeho odchodem. „To bylo nejhorší, co jsem ve fotbale jako trenér zažil,“ přiznává i s odstupem.



Podzim vyšel klubu z Holešovic parádně, možná až nad poměry. Aby ne, vždyť se mužstvo před soutěží hodně doplňovalo a navíc počet účastníků ČFL nečekaně narostl na dvacet týmů. Z toho taky zrovna moc klubů nejásalo. „Ambice na první místo jsme neměli. Skládali jsme tým, zkoušeli se hráči. Postupně ale vykrystalizovala sestava, která nás dovedla na místo, kde jsme,“ vzpomíná na situaci z před pár měsíců Kronďák.

Fanoušci i soupeři sledovali Vltavín s otevřenou pusou. Věděli, že tenhle tým bývá silný, ale tady přišla změna a pražský celek ničil konkurenci. Dlouho proplouval třetí ligou bez porážky. Nebodoval až v Písku, kde prohrál 0:1, byl to patnáctý zápas týmu v ČFL. „Nechci se rouhat, ale i tam jsme mohli a měli vyhrát. Měli jsme šest šancí. Jeden ze zápasů, kdy ta hra fakt nebyla dobrá, byl až poslední zápas s Kolínem,“ hlásí kouč „Lokády“.

Na všem špatném si každý najde i něco dobrého a Kronďák není výjimkou. „V tomhle utkání nás opustilo i štěstí. Bylo to varování, že nejsme TOP nejlepší. Musí tam být u nás stále pokora. S Kolínem startujeme na jaře, možná to bude po téhle prohře ještě větší výzva, než kdybychom teď s přehledem vyhráli,“ myslí si.

V čele tabulky jsem po podzimu nikdy nebyl

Když Vltavín prohrál v Písku, byl trenér zvědavý, jak to s týmem zamává. Přece jenom, když se daří, parta šlape a všechno se zdá být jako v pohádce. Tady ale porážka povedený podzim nenabourala. Za pár dní totiž Kronďákův výběr zničil rezervu Táborska 5:1. „Byl to jeden z našich nejlepších zápasů. Bylo vidět, že je v týmu síla. A čekal jsem, že to v tomhle rytmu na podzim i dojedeme. Ale třešnička na dortu nepřišla,“ připomíná prohru s Kolínem.

I po čase je znát, že by byl raději, kdyby ukončil Vltavín první poločas třetí ligy bodovým ziskem a ne porážkou 0:2. Jenže už s tím nic nenadělá. „Po zápase mě strašně štvalo, že jsme s Kolínem prohráli. Ale s odstupem času jsem si řekl, že jsme přece na prvním místě, to jsem nikdy na Vltavínu po podzimu nebyl. To je další milník, kam jsme se posunuli,“ uvědomil si úspěch bývalý prvoligový fotbalista.

Taky to pak svému týmu pověděl, byl na mužstvo hrdý. „Teď si toho važte, oslavte první místo, bodový úspěch i jak se nám dařila hra. Uvědomte si ale i to, že na jaře vám to první místo každý bude chtít sebrat a znechutit,“ poslal pochvalu i varování mužstvu trenér.

Právě v tom, že je jeho tým až na špici, byť jen o skóre před Chrudimí, je podle Kronďáka rozdíl proti sezoně, kdy Vltavín nakoukl do druhé ligy. A taky v herním stylu, které jeho mužstvo předvádí. „Tenkrát, a to nechci nijak snižovat, to nebylo jednoduché. Dokázali jsme vyhrávat 1:0, spíš jsme výhry ubojovali. Teď jsme soupeře v polovině případů přehrávali a dávali i hodně gólů, to u nás nebylo zvykem,“ myslí si.

Přitom třetiligového kanonýra typu sparťanského Davida Lafaty, jenž pálí v nejvyšší soutěži, v týmu nemá. „Předělali jsme způsob hry. Jak? To říkat nebudu. Kdo to viděl, tak to viděl. Kdo ne, tak má smůlu. A najednou, to, co jsme chtěli, fungovalo, ovšem samozřejmě na to musíte mít hráče,“ vykouzlí úsměv na tváři Kronďák. Je znát, že má radost.

A jak to v podání jeho týmu tedy směrem dopředu vypadá. Jednoduše řečeno, do ofenzivy se zapojuje víc hráčů. „I ve druhé lize jsme měli šance, ale ve vápně byl třeba jen jeden hráč. Teď jsme tam byli ve třech, ve čtyřech. A v tu chvíli jste vždycky blíž k úspěchu. I když to třeba jednoho hráče mine, je tam další připravený zakončit,“ vysvětluje trenér.

Udeřit mohl v podstatě každý, třeba pravý bek Vltavínu Macháček se zapsal mezi střelce na podzim třikrát. Variabilita týmu je znatelná. „Možná kluci těm změnám na začátku moc nevěřili, ale postupem času viděli, že to funguje,“ směje se trenér. Ví, že se o něm říká, že rád sází na dobrou defenzivní hru. Teď jeho tým sypal soupeřům góly, ale on si stojí za tím, že se nezměnil a z fungující obrany vychází dál.

Postup? Vltavín zatím zajímá jen první místo

A během zimy může mít hlavu zamotanou z toho, že se o Vltavínu mluví v souvislosti s možným posunem do druhé ligy. V tomhle patře už tým byl a Kronďák dobře ví, že kromě fotbalových dovedností je všechno i otázka potřebných financí. Záleží na postoji vedení klubu. I proto se teď v zimě chce bavit nikoliv o postupu, ale o první příčce. A nehledejte za tím nějaký alibismus.

„Chci vyhrávat a soutěž vyhrát. Cítím, že tým je ochotný udělat také maximum,“ říká jasně. Dobře ví, že situace není jednoduchá. Upozorňuje na případy z poslední doby, kdy tým, co si vybojoval postup z FNL do Synot ligy, nešel výš (Varnsdorf), z pražského přeboru nechodí celky do divize už pár let, takže se opatrnosti Vltavínu snad nikdo nemůže divit. Týmu dá v zimě do těla tak, jako by se chystal na druhou ligu.

„Budeme řešit i hráče. O některé je už teď zájem z vyšších soutěží. Je to odměna. Bude záležet, zda počkají a budou to chtít vykopat s námi, nebo odejdou hned. Nemůžu nikomu sahat do svědomí a ani jim nemůžu slíbit, že když tu třetí ligu třeba vyhrajeme, tak že vezmeme postup,“ dívá se na situaci realisticky.

Podzim na lavičce tradičně prožíval, ale cítil, že proti minulé sezoně je hodně věcí jinak. K dispozici měl dost hráčů, což byl ve srovnání se situací před půlrokem obrat o 360 stupňů. Kronďák vzpomíná, jak měl tehdy proti Čáslavi k dispozici sedm hráčů a Vltavínu musela pomoci injekce ze Sparty.

„Teď jsme měli i dvaadvacet hráčů v přípravě. Každý zápas chodil někdo na tribunu. Tlak těch, co trénovali, na ty, co hráli, byl pořád tak enormní, že jsme mohli něco takového dokázat,“ nabízí další důvod úspěšného podzimu. „Věřím, že nás bude pořád dostatek. Uvidíme, kolik hráčů v zimě odejde,“ uvědomuje si, že někdo z týmu nemusí odolat vábení konkurence z vyšší soutěže.

Opory nechtěly makat, zlákaly je nižší soutěže

I před rokem musel řešit odchody hráčů. Tam to ale bylo z úplně jiných důvodů. Tehdy totiž někteří zkušení fotbalisté na trenéra vybalili, že už pod ním nechtějí hrát. Kronďák na to nemůže zapomenout, byl to pro něj šok. Jak sám říká, nejhorší chvíle v jeho trenérské kariéře a možná ve fotbale vůbec. „Karty byly rozdané hodně přísně,“ říká.

Možná až nyní, s odstupem času a po povedeném podzimu, prý dokáže vyhodnotit, proč k té situaci došlo.  Dlouho to nechápal, s hráči měl báječné vztahy, na partě si vždycky zakládal. Ani tady neměl signály, že by se někdo chtěl pakovat jinam. Nejspíš ale u některých hráčů zvítězil faktor zklamání po sestupu z druhé ligy, kdy dál nechtěli tolik trénovat. V tom byl Kronďák neústupný.

„Došlo to tak daleko, že to bylo postavené stylem ty nebo já. Přišli s tím nejzkušenější hráči, to jsem nečekal. Nakonec odešli oni a do zatraceně nízkých soutěží, už neměli chuť snášet tolik tréninků, chtěli mít svůj klid a možná ho asi mají. Od té doby jsem s nimi skoro nemluvil. Potkal jsem jednoho, podali jsme si ruku, prohodili dvě věty a tím to skončilo.“

Čas prý sice hojí rány, ale tahle trenéra i s odstupem při vzpomínce bolí. „Mrzí mě, jak to pojali. Měl jsem s nimi nadstandardní vztah trenér – hráč. Vrazili mi kudlu do zad. V tu chvíli jsem si říkal, zda má ta práce fakt smysl. Rok a půl po postupu do druhé ligy…a opět si uvědomíte, že na nějakém pomyslném vrcholu jste vždy jen malou chvilku,“ kroutí hlavou Kronďák. Bolavou duši mu léčí jeho současný tým. „Tam vidím hladovost, kluci chtějí do vyšší soutěže.“

Kamarád s hráči už nikdy nebudu

Každopádně ho tahle zkušenost změnila v tom, že už si fotbalisty nepustí tak k tělu, jako v minulosti. Když provozoval restauraci v areálu klubu, často tam s hráči poseděl. „Co ta restaurace zažila,“ mávne rukou a každý si může představit, co chce. „Teď to máme nastavené jinak. Uvědomil jsem si, že trenér nemůže udržovat s hráči takový vztah, jaký jsem měl já.“

Během jara každopádně přišla chvíle, kdy se řešil jeho odchod znovu…Všechno nastalo po prohře na půdě posledního Meteoru. Tam Lokádě zápas nevyšel a pak dostal Kronďák nůž na krk. Buď zvládne derby s Admirou, nebo končí. Do hry se vrátil argument, že hráči za trenérem nejdou. „To mě mrzelo úplně nejvíc,“ vzpomíná.

Hráči od něj věděli, o co se v Kobylisích hraje. Tým byl poslepovaný, řada marodů chyběla, další fotbalisté nastupovali se zaťatými zuby. „Chtěli to zvládnout a nakonec se to povedlo. V kabině pak byla euforie, jako kdybychom postoupili. Hráči mě i pozvali na večeři. To mě nastartovalo po tom, co jsem zažil v prosinci. Hráči se všemu vzepřeli a hráli i za mě. A teď jsme první v ČFL. To je zadostiučinění. Chci všem hráčům moc poděkovat. Výsledky na hřišti dělají oni.“

Vedení klubu pak uznalo, že se mýlilo. „Přiznali, že nebyla pravda, že by kabina za mnou nešla. Tím ta půlroční anabáze byla zakončena a jelo se dál.“

Za šestnáct let mám Vltavín v srdci

Po sezoně se ale opět řešilo, zda bude Kronďák pokračovat. V klubu funguje od roku 2000 a to už je v českých poměrech pořádná porce. Nejdřív v klubu kopal, pak se posunul na lavičku jako kouč. „Lokádu mám za ta léta v srdci, neměl jsem důvod utíkat, ale je to také o nabídce. Možná člověk přemýšlí o změně, ale musí přijít nabídka – nová výzva! Teď je velká výzva vyhrát opět po dvou letech ČFL s „Lokádou“ a co bude dál, se uvidí, Ničemu se nebráním.“

Na dobré partě si zakládá. Sám dobře ví, že v době sociálních sítí, mobilů a tabletů se hráči často pohybují ve svém vlastním světě. On chce ale cítit týmovou atmosféru. I proto na zimu naplánoval pro mužstvo dvě kratší soustředění. „Chci, aby spolu tým snídal, obědval, trápil se na nějakém těžkém tréninku, aby tam byl morál,“ prozrazuje strategii.

Lék na špatnou hru? Pokec na trávníku

Jednu neobvyklou situaci v tomhle směru zažil i během podzimu, po utkání na Žižkově. Tam nebyl spokojený s výkonem a chtěl to s hráči rozebrat. Nikoliv v šatně, ale přímo na trávníku. „Na tréninku jsem hráče posadil na zem a začal jsem s nimi diskutovat, každý mohl říct, co chtěl. Já měl jedinou otázku. Pánové, my jsme si řekli, že budeme hrát nějak, proč je to najednou jinak? Vždyť vám to musí samotným vadit,“ vzpomíná trenér.

A světe div se, hráči začali diskutovat a padala i ostrá slova. Debata se protáhla na půl hodiny. „Až jsem to chvílemi musel zklidňovat, i když jsem do toho původně nechtěl zasahovat. Došlo k třenicím, že ten to umí a ten to neumí. Dal jsem hráčům volné pole, ať řeknou, co si myslí,“ tvrdí Kronďák a najednou se vyčistil vzduch. „Za tři dny jsme pak hráli s Čáslaví a vyhráli 5:0. Hra vypadala, jak jsme si představovali. Hráči si to vyříkali a my začali hrát lépe.“

To všechno už je ale minulost. Teď musí sbírat informace, jaké změny „Lokádu“ během zimy čekají. „Pak to všechno začneme skládat, abychom mohli odmakat přípravu a na jaře to zase nějak vypadalo,“ dodává trenér Loko Vltavín.

 

FORTUNA liga – první fotbalová liga 2018/2019

Nový hrací model Program a rozpis zápasů Tabulka Aktuální kolo Tabulka střelců VIDEO: momenty a sestřihy Fantasy liga Kluby

Nejvyšší česká fotbalová soutěž FORTUNA:LIGA v sezoně 2018/2019 prožívá revoluci.
Po základní části s 30 zápasy se týmy rozdělí do tří skupin a odehrají nadstavbu.

Profily klubů: Viktoria Plzeň * Slavia Praha * Sparta Praha * Baník Ostrava

MS v hokeji 2019 (Slovensko): Program * Rozpis * Vstupenky * Tabulky

MS v biatlonu 2019 (Östersund): Program * Závody * Info a vstupenky

Články odjinud


Články odjinud