Smetana o Jihlavě, sebereflexi i Afričanech v Baníku: Sor? Byla to dřina
Před měsícem byl odejit z Jihlavy, která tehdy měla na sestup náskok pěti bodů. Dnes se Vysočina krčí na předposledním místě tabulky, v neděli může být definitivně třetiligová a trenér Ondřej Smetana (40) už vše sleduje jen zpovzdálí. „Byly to další zkušenosti, nemusím se za nic stydět,“ bilancuje půlroční angažmá bývalý kouč Baníku. I na ostravský klub padla při rozhovoru pro iSport.cz v kavárně nedaleko od Bazalů samozřejmě řeč, třeba na loňský bodový zisk, který by byl letos „evropský“, ale i práci s africkými útočníky nebo na krátkou roli skauta slezského celku.
Už jste konec v Jihlavě vstřebal?
„Vzhledem k tomu, že se mi narodila dcerka, s níž se pojí příjemné povinnosti, jsem rád, že můžu být zrovna teď doma. Ale logicky mě to mrzí z profesní stránky, protože si myslím, že jsme měli rozdělanou práci a složili kvalitní realizační tým. Mrzí mě to i kvůli kolegům. Teď si ale užívám domova a pomáhám manželce.“ (úsměv)
Je pro mladého trenéra druhé odvolání po roce tvrdou ranou nejen do životopisu, ale i do psychiky, nebo jste mentálně odolný?
„V Baníku měl konec nějaké příčiny, nevnímám to vůbec blbě. Odešel jsem s hlavou nahoře. Tak to cítím, víc bych se k tomu nechtěl vracet. V Jihlavě jsme během zimní přípravy prohráli jednou, tým jsme trošku přestavovali, co se týče způsobu hry. Učili jsme se být odolnější a konkurenceschopnější, což se dařilo. Když sečtu poslední podzimní zápas a úvodních pět jarních, ani jednou jsme neprohráli (zisk deset bodů – pozn. red.). Na začátku jara jsme měli na sestupové příčky náskok tří bodů, potom osm. Myslím, že jsme i s mladými nezkušenými hráči byli na správné cestě, jak utéct z nejhoršího a postupně měnit projev.“
Co se ve Vysočině stalo? Nezlobte se, ale nevěřím tomu, že šlo pouze o poslední dvě prohry s Líšní a Varnsdorfem…
