Ještě nedosáhli plnoletosti a už si užívají zahraniční angažmá. Zároveň bydlí a studují doma, ale na zápasy jezdí po celém Německu. O co jde? O unikátní česko-německou spolupráci na mládežnické úrovni mezi Ústím nad Labem a Drážďany. Dosud nejslavnějším plodem tohoto systému je čerstvý reprezentant Vasil Kušej, do dospělého fotbalu ale mimo jiné nakoukl i Adam Čičovský (21), hráč Teplic hostující v Ústí nad Labem.
Několik českých mladíků byste rozesetých po evropských fotbalových akademiích našli, a to na zvučnějších adresách, než je drážďanské Dynamo. Jenže tito chlapci pendlující kousek za české hranice nemusí opustit pohodlí vlastního pokojíčku, a přesto si zakopou dorosteneckou bundesligu, v níž se setkávají s budoucími hvězdami nejen německého fotbalu.
Tímto systémem prošel kupříkladu Vasil Kušej, rodák z Ústí nad Labem, který to z lyžařského střediska Zadní Telnice, kde vyrůstal a kde jeho otec provozoval penzion, neměl do saské metropole ani 60 kilometrů. I proto tehdy odmítl nabídku ze Sparty.
Dnes už třiadvacetiletý sprinter je dosud nejzvučnějším exemplářem příhraniční kooperace. Tímto systémem prošel rovněž hbitý a o dva roky mladší záložník Adam Čičovský, jenž v minulé sezoně nasbíral premiérové prvoligové minuty v Teplicích. Aktuálně bojuje s Ústím o postup ze třetí ligy do druhé.
„Funguje to tak, že kluci přijdou ze školy, mají sraz na stadionu a tam už na ně čeká dodávka s řidičem, který je přiveze do Drážďan. Hráči se rozdělí na tréninky podle věkových kategorií, kam zapadají. Po tréninku je zase odvezou do Ústí. Děje se to takhle až čtyřikrát týdně. Kluci jdou ráno do školy a vrací se večer domů z Drážďan. Pokud se jede na zápas, přespí tam na intru,“ popisuje Čičovský.
Drážďany disponují fantastickým tréninkovým areálem, a takto „levně“ získají hráče. Ti se zlepšují v lepších podmínkách, než jaké by měli doma, a buď se ve vysoké konkurenci uchytí, nebo se po čase vrací zpět. Adamové Čičovský a Černý spolu s Jonášem Jiránkem tímto způsobem obohatili dospělé soutěže v Čechách.
„Je tam větší boj o místo, intenzita přípravy je vyšší, stejně tak přístup všech,“ popisuje mladík, jenž prošel tímto programem.
Trénoval ho Filip Trojan
Čičovského v Drážďanech mimochodem trénoval Filip Trojan, tak trochu zapomenutý někdejší talent tuzemského fotbalu, který strávil celou kariéru v Německu: hrával za Schalke, St. Pauli, Duisburg, Mohuč a končil právě v populárním Dynamu.
Jak české importy vnímali mladí Němci? „Ze začátku to bylo těžké, avšak postupem času jsme si na sebe zvykli a normálně se spolu bavili. Překážkou byl právě trochu jazyk. Jezdívali jsme na zápasy například do Hamburku nebo Kielu, to byly strašné dálky autobusem,“ vzpomíná Čičovský.
„Největší zážitek byl přípravný duel v Dortmundu. Za něj nastoupil Youssoufa Moukoko, už tehdy byl známý a věděli jsme, jak je dobrý,“ říká český šikula na adresu kamerunského supertalentu, jenž do Německa přišel ve čtrnácti letech a už v šestnácti debutoval v nablýskané seniorské Bundeslize.
Brzy se o něj začala zajímat i Barcelona, a Moukoko navzdory svému původu začal reprezentovat Německo a byl už ve výpravě trenéra Hansiho Flicka na MS v Kataru.
Na rozdíl od Moukoka, který nadále patří Dortmundu, se Čičovský, tehdy i s Kušejem, vrátil do druholigového Ústí nad Labem. „Vasil pak odešel do Prostějova a dnes je tam, kde je. Moc mu to přeju, vím, že je velký dříč, a to jak se vypracoval, je obdivuhodné,“ hodnotí jeho bývalý spoluhráč.
Kušej se netají tím, že by se rád do Německa vrátil. „To láká i mě, fotbal je tam na jiné úrovni,“ dušuje se Čičovský.
Momentálně v mládežnických strukturách Drážďan v kategoriích U17 a U19 najdeme pět Čechů: Tobiáše Zvonka, Adama Hradiského, Jaroslava Růžičku, Jakuba Sokola a Vítka Kutu.
Do Drážďan tímto způsobem proudí ústečtí fotbalisté už od kategorie U14. Ještě donedávna tam působili hráči ročníku 2004 Jakub Spica, Samuel Bím a Petr Fischer. Spolupráce se vyzkoušela i z druhé strany, když si v Ústí Fortuna národní ligu vyzkoušel německý forvard Simon Gollnack. Toto angažmá však záhy ukončila pandemie koronaviru a přerušené soutěže.
