PŘIMO Z COIMBRY | Na hřišti Coimbry byl dvacetiletý David Štípek ze všech hráčů Plzně nejmladší, ale v 57. minutě to vzal na sebe, když povedeným průnikem zařídil pokutový kop. Díky tomu se výrazně podepsal pod remízu, která Viktorii zajistila postup do jarní části Evropské ligy.
Vaše akce prakticky rozhodla o postup Plzně. Kde se ve vás vzala ta odvaha?
„Říkal jsem si, že je nejvyšší čas něco udělat, protože do té doby jsem nebyl se svým výkonem moc spokojený. Napadal jsem jejich hráče, nějak mu to uskočilo a viděl jsem, že tam jsou jen dva soupeři, tak jsem tam zkusil projít a vyšlo to tím, že mě faulovali. Možná to bylo dobře, protože jsem v tu chvíli měl balon na levou nohu, kterou mám na opírání, tak nevím, jestli by to skončilo gólem.“
Byl jste překvapený, kolik jste měl najednou před sebou tolik místa?
„To jo, protože předtím v tom zápase jsem žádnou akci neměl. Najednou se to přede mnou otevřelo. Musel jsem tam jít, nic jiného mi nezbývalo.“
V závěru se zápas pro Plzeň zkomplikoval vyrovnávacím gólem. Jak jste to prožíval?
„Když vyrovnali, měl jsem trochu stažený zadek, protože jsem se bál, že by mohli dát ještě jeden gól, ale kluci to odehráli výborně, nepovolili jim žádnou šanci. Jenom je škoda, že jsme si to tak zbytečně zdramatizovali.“
Proč Plzni se opět nepovedl první poločas?
„Z naší strany byl špatný, nehráli jsme svoji hru, když jsme se vpředu k něčemu dostali, nedohráli jsme to, protože předfinální fáze byla špatná. Oni na nás byli dobře připravení, my jsme čekali, že budou napadat, jenže oni spíš vyčkávali a překvapili nás. Byli zalezlí.“
Jaká panovala po utkání atmosféra v kabině. Plzeň postoupila do jarní části pohárů podruhé v řadě, což se povedlo českému klubu teprve podruhé v historii.
„Hodně veselá, zpívali jsme a slavili. Jak jinak.“
Když jste v létě proti Chórzowu vstřelil svůj první gól, váš táta prý oslavoval natolik, že si zlomil ruku. Neublíží si znovu?
„To nevím, snad si teď nezlomil něco jiného (směje se).“
