Příjezd na letiště, odbavení, odlet. V roce 2015 zažívají fotbalisté Sparty rituál před duely v Evropě naposledy. Na duel na hřišti kyperského APOELU je připravený i uzdravený Lukáš Vácha. Letenský soubor odletěl do teplých krajin jako jistý postupující, hráči už mohou přemýšlet nad tím, s kým si zahrají ve vyřazovací fázi. „Přál bych si United,“ neskrýval sparťanský záložník.
Jak se těšíte na poslední zápas roku?
„Moc jsem toho za tenhle rok neodehrál, pro mě to bude další utkání po zranění. Je to evropská soutěž, těším se. Jsme jasně postupující, když vyhrajeme a Schalke ztratí, mohli bychom postoupit z prvního místa, to by pro nás bylo velké ocenění. Hrajeme i o český koeficient. Budeme se snažit, abychom přispěli k jeho navýšení. Všichni se těšíme, že to na závěr roku v teple pěkně uzavřeme.“
Bude těžké se koncentrovat, když už máte jistý postup?
„Pořád jde o body pro český fotbal, neměli bychom to brát tak, že si tam jedeme jen tak zahrát. Je to Evropská liga, má to nějaké měřítko. Soupeř ne, že byl slabší, ale v domácím zápase jsme viděli, že do kvality z dob, kdy hrál Ligu mistrů, mu už něco chybí.“
Přemýšlíte o soupeři do jarní vyřazovací fáze?
„Já mám sbaleno na United, podle jejich včerejšího výsledku to jinak dopadnout nemůže. (úsměv). Zahrát si s nimi je určitě jedno z mých přání.“
Je to pár týdnů, co jste se vrátil po zranění. Hrál byste nejraději dál?
„Jsem rád, že jsem do toho naskočil, ale asi bych dál hrál sám (smích). Jsem rád, že mě ve Spartě oživili a vrátil jsem se na hřiště, ale nemá se nic přehánět. Také si zasloužím odpočinek. Dva měsíce po operaci jsem hodně trénoval, snažil jsem se vrátit, potřebuji trošku vydechnout. Toho volna zase tolik nebude. Končíme 12. prosince, sejdeme se už 5. ledna.“
Čekal jste, že se po zranění dokážete vrátit na hřiště takhle brzy?
„Pracoval jsem na tom, abych se vrátil. Byl jsem pod dohledem doktorů, fyzioterapeutů i trenérů, když mě pustili na hřiště, věděli, že to zvládnu. Bavili jsme se o tom delší dobu, že to může nastat a půjdu do ostrého zápasu. Já i všichni okolo, co se o mě starali, jsme rádi, že se to povedlo.“
Podle vašich slov z listopadu to ale tak optimisticky nevypadalo.
„Nemůžeme přece odkrývat všechny karty. Pak by všechno hned každý věděl a nikdo nebyl překvapený.“ (úsměv)
