ANALÝZA | Na jedné straně obhájce s Cristianem Ronaldem v čele, který vyhlíží třetí triumf v řadě a proti energetická parta Jürgena Kloppa vedená egyptským rychlíkem Mohamedem Salahem. Sobotní finále Ligy mistrů v ukrajinském Kyjevě nabídne fotbalovým fanouškům super podívanou. Ještě před tím, než duel vypukne, se však Václav Kotal, trenér reprezentace do 16 let, podíval na silné a slabé stránky obou finalistů.
SESTŘIH LA LIGA: Real Madrid - Celta Vigo 6:0. Domácí zvládli kanonádu i bez Ronalda
• La Liga

Real Madrid: obranná fáze není top
„Finále je střetem fotbalových stylů. Liverpool je jednodušší, rychlejší. Real Madrid má hru víc založenou na kombinaci, individualitách a efektivitě útočné fáze.
Podíváme-li se do sestavy Bílého baletu, najdeme v ní samé nadstandardní hráče. Ronaldo, Benzema, Bale, Kroos, Modrič, to všechno jsou výrazné osobnosti. Kvalita útočných hráčů je na vynikající úrovni. Jde vesměs o fotbalisty, kteří umí dát gól. Což je důležité. Když si vypracujete příležitosti, musíte je umět proměnit. Na šance se totiž nevyhrává. Vyhrává se na góly. A také platí, že ve finále Ligy mistrů obvykle nebývá 10 stoprocentních šancí.
Real má v efektivitě velkou zbraň. Jsem hodně zvědavý, jestli útočná kvalita a efektivita bude stačit na obranu Liverpoolu, která není stoprocentní. Svědčí o tom i počet gólů v semifinále od AS Řím. Liverpool zkrátka věří, že víc gólů dá, než dostane.
Ani defenzivní fáze Realu není úplně top. V současné době se hraje obrana 1:9 (jeden hráč před balonem, 9 pod ním) nebo 2:8 (dva hráči před balonem, 8 pod ním). Zidanovo mužstvo používá spíš druhou variantu. Ronaldo a Benzema se totiž moc nevracejí. Uvidíme, s jakým počtem útočníků Zidane do finále nastoupí. Vždycky se totiž lépe útočí do obrany, která není tolik koncentrovaná. A když jsou hráči naučení po zisku míče okamžitě hledat co nejvýš postaveného spoluhráče, aby se obrana nestačila zkoncentrovat, což Liverpool umí, může být bránění 2:8 rizikové.
Hendikepem pro Real může být i to, že ve španělské lize nemá tolik kvalitních soupeřů jako Liverpool v Premier League. To znamená, že nemusí hrát tak zodpovědně dozadu. Přesto jim to stačí k vítězství. V Lize mistrů to tak být nemusí. Stačí si připomenout zápasy s Juventusem nebo Bayernem Mnichov.
Když si promítnu právě semifinále s Bayernem, německý gigant si zasloužil postoupit. Ale rozhodčí neposoudil ruku jako penaltovou… Bayern naznačil způsob hry, který by na Real platil. Dokázal ho dostat pod tlak.
Naopak presink u Realu? Nemyslím si, že by Ronaldo poctivě presoval. Spíš se spoléhají na obranu 2:8, jak už jsem předeslal. Ronaldo se zlepšil v práci pro tým, ale obrannou fází nechce moc plnit. Alespoň ne ve všech utkáních. Většinou to neplní. Ani Benzema není typ hráče, který by se okamžitě vracel do obranného postavení.
Když to shrnu, hráči Realu přece jen nejsou v obranné fázi stoprocentně důslední. Vyplývá to i z toho, že jsou všichni spíš ofenzivní hráči. Třeba levý bek Marcelo je víc útočný obránce než obranný. Proti tomu Liverpool umí hrát na protiútok.
Trošku si myslím, že by tým potřeboval nějakou změnu. Hráči jsou hodně dlouho pohromadě ve stejném složení. Mužstvo mi připadá takové okoukané, lehčeji čitelné než Liverpool. Proto se mi líbilo, když začal hrát Isco. Přinesl jiný způsob hry. Benzema potřebuje kvalitní přihrávku, kterou umí zakončit. Isco je pracovitější a komplexnější hráč. Dokáže nejen zakončit, ale i šance připravovat.
Rozdíl oproti Liverpoolu vidím i v hladovosti. Real má v uvozovkách úspěchů už dost. A přijde mi, že někteří starší hráči jsou maličko přeúspěchovaní. Kdežto Liverpool se dostal do finále po dlouhé době. Hlad jsou motivace a emoce, které potřebujete k nadstandardnímu výkonu. Když jste méně hladoví, sklouzáváte k rutině.
Tím nechci říct, že by Real vzal finále rutinně. To vůbec ne. Vždyť může získat třetí prvenství v Lize mistrů v řadě! Kdyby tohle neměla být dostatečná motivace, tak už nevím, co jiného by to mělo být. Myslím si ale, že o malinko hladovější je Liverpool.
Pořád se však bavíme o maličkých rozdílech. Oba celky jsou představiteli špičkového fotbalu. A čeho dosáhly, to je fantazie.
Výsledek finále nám v případě Realu ukáže, jestli je tým těsně před, anebo už za zenitem. Od toho se odvine další dění v klubu. Jestli mužstvo nechají dál pohromadě, nebo ho začnou přebudovávat. Na všechno se dá najít zbraň, a kdo chce být úspěšný, musí hledat pořád něco nového.“
Liverpool: těžko bránitelné protiútoky
Na způsobu hry Liverpoolu se mi nejvíc líbí přechod do rychlého protiútoku. Po zisku jde míč rychle na útočníky Salaha, Firmina a Maného. To jsou vynikající hráči, rychlostně, silově, technicky skvěle vybavení.
Klíčové je, že kolmé přihrávky přicházejí z prostoru mezi zálohou a obranou soupeře. Na tyhle průnikové přihrávky za obranu se těžko reaguje. Pokud je dáváte dlouhé od obránců, tak na ně může defenziva soupeře reagovat líp. Než míč dolétne až dopředu, trvá to a defenziva se může víc zkoncentrovat. Ale kratší průnikové přihrávky se brání mnohem hůř.
Proč?
Obránce se musí otáčet dozadu. A když průniková přihrávka jde ze zmíněného meziprostoru mezi bránící hráče a útočník nabíhá za jejich záda, musí se obránce točit a tím oproti hráčům v náběhu ztrácí rozhodující zlomky vteřin. Proto mají tyhle přihrávky nejvyšší efektivitu.
Snažíme se o to i s českými mladíky v reprezentaci, ale je to limitované prací s míčem. Zatímco u liverpoolských hvězd je práce s míčem na velmi vysoké úrovni, proto se rychle dostanou do konstruktivního postavení a mohou jít okamžitě dopředu, u našich mladíků je to horší.
Důležitá je také součinnost. Hráč, který se nabízí, musí umět vyhodnotit, kdy mu může spoluhráč přihrávku za obranu adresovat a rozběhnout se tak, aby nebyl v ofsajdu. Pokud součinnost funguje, hrozně těžko se to brání. Bránící hráč je vždycky v nevýhodě, protože se musí točit, ale také je oproti útočníkům o myšlenku pozadu. Když je tedy útočník nastartovaný o myšlenku dřív, za obranu se většinou dostane.
Součinnost Liverpoolu je už hodně dobrá. Mají tolik zápasů v sezoně, že mužstvo je jasně sehrané. Je vidět rukopis trenéra Jürgena Kloppa. Podobným způsobem pod ním hrála Borussia Dortmund. A taky v ní měl dynamické útočníky na rychlý protiútok.
Vypadá to jednoduše, ale je těžké to naučit. Aby hráči nebyli pořád v ofsajdu, když pracují na ofsajdové hraně.
Hlavně liverpoolští útočníci vědí, že od spoluhráčů balon do prostoru za obranu opravdu dostanou. V tom je rozdíl oproti našemu fotbalu. U nás útočník dvakrát, třikrát naběhne za obranu a ani jednou tam balon nedostane. A počtvrté už tam nejde.
V Liverpoolu naopak vědí, že za obranu míče pořád létají, a tak se o náběhy neustále pokoušejí. Není to jen o kombinaci, ale hledají situace na průnikové přihrávky. A dokážou na ně výborně reagovat. Průnikovými přihrávkami dostáváte automaticky hráče do pohybu. Není to jako u nás tolik oblíbená přihrávka do nohy na stojícího hráče. Je to přihrávka do prostoru na nabíhajícího hráče. Navíc chodí do pokutového území soupeře v dostatečném počtu lidí. Stačí se podívat na liverpoolské gólové situace.
Jak se tomu dá čelit?
Dostatkem hráčů za míčem, což může být u Realu problém. Liverpool se dokáže vrátit ve větším počtu hráčů do obrany.
Uvidíme, jakou taktiku Klopp zvolí. Jestli bude spoléhat na protiútok, protože se Real nevrací v tak velkém počtu hráčů do obrany. Nebo jestli vsadí na vysoký presink. Podobně jako třeba Manchester City na Barcelonu, když hrála u nich v Anglii. Barca pak nedokázala vykombinovat pomalu ani za půlku. Citizens jim vzali hodně míčů a dokázali z toho i skórovat.
Ještě se zastavím u Mohameda Salaha. Mě nepřekvapilo, jak vylétl nahoru. Už v barvách AS Řím byl skvělý. Hrál podhrotového hráče pod Edinem Džekem a exceloval. Neustále najížděl na hrot doprava, doleva. Vyplňoval prostory a tím buď vytvářel šance pro Džeka, nebo sám zakončoval.
Liverpool si může vybírat co možná nejvhodnější typy hráčů do koncepce. A proto po něm sáhli. Výsledek všichni můžou vidět.

Salah je komplexní hráč - rychlostní, technický a týmový. Prostě správný hráč. Není líný na krok, což je také ohromné plus. Záložníci mají rádi útočníky, kteří se nabízejí a chtějí míč. Přesně takový on je. Hráči, kteří hrají za ním, vědí, že mu můžou kdykoli přihrát. A také vědí, kam mu můžou přihrát. Vybírá si prostory tak, aby to bylo efektivní.
Celé útočné trio Salah, Firmino, Mané je týmové. Ale to je znak všech mužstev, která vedl Klopp. Jeho filozofie je na týmové spolupráci postavená. Já jsem vždycky tvrdil, že v klubu musí všichni spolupracovat – hráči, realizační tým, vedení klubu. Nemůže to jít proti sobě.
Klopp dbá hodně na pozitivní atmosféru. Alespoň to vyplývá z vyjádření hráčů, kteří pod ním hráli. Je s nimi na jedné lodi a dokáže hráče přesvědčit, že to, co po nich chce, jim pomůže. Oni to pak umí převést na hřišti do praxe.
Teď by měl Klopp prolomit finálové prokletí.“