Otec: Nevím komu fandit
Stál u prvních fotbalových krůčků obou bratrů. V Halenkově na Valašsku dohlížel na jejich růst až do doby, než oba odešli do Sigmy Olomouc. A dnes nebude Jaroslav Maňák, otec bratří Hubníků, se svou ženou na Andrově stadionu chybět.
Už máte jasno, komu budete fandit?
„Abych řekl pravdu, nemáme. S manželkou to už nějaký čas probíráme, ale ještě jsme se k žádnému výsledku nedostali. Za normálních okolností bychom samozřejmě fandili Olomouci, ale teď bychom se nezlobili, kdyby to byla remíza.“
Jaký byl váš vztah k pražské Spartě, než do ní před nedávnem přišel syn Roman?
„Upřímně řečeno, moc dobrý vztah to nebyl. Když hrávala evropské poháry, fandil jsem jí, ale v lize ne.Člověk měl vždycky pocit, že Spartě tak nějak všechno procházelo.“
A jak se ten vztah příchodem Romana Hubníka změnil?
„Změnil se, lhal bych,. kdybych řekl, že ne. Najednou mě Sparta zajímá mnohem víc a sháním si o ní všechny dostupné informace. Leccos mě překvapí. Třeba když nám Roman vyprávěl o Tomáši Řepkovi. Říkal, že v soukromí je to takový tichý kluk. Na hřišti se pak úplně změní, protože chce za každou cenu vyhrát.“
Oba bratři to nakonec dotáhli do první ligy, mladší Roman už okusil i ruskou ligu. Kdo z nich byl talentovanější?
„Dlouho se nedalo dobře poznat, kdo z nich má více talentu. Míša byl takový výbušnější, drzejší, možná to vypadalo, že se prosadí dřív než Roman. Ten se ale najednou začal vytahovat do výšky, až jsme měli strach, jak to unesou jeho záda. A nakonec to byl on, kdo se prosadil o něco dřív. I když to bylo možná i tím, že Michal se dlouho věnoval i studiu. Pak se ale rozhodl pro fotbal a prosadil se taky.“
Co říkáte tomu, že Roman už okusil zahraniční angažmá, zatímco Michal po něm stále marně touží?
„Michal to má těžší v tom, že musí dávat góly. Jemu jako útočníkovi nestačí jen to, že hraje dobře. Musí mít na kontě dost gólů, jinak se do zahraničí dostane velmi těžko.“
