Slezák: Liga Bohemku potřebuje
AKTUALIZOVÁNO – Vymyká se české klasice. Stejně jako zelenobílý klub, v němž už se stihl stát legendou. Čtyřicítku má na krku, přesto je připraven na další sezonu. Útočník Dalibor Slezák, symbol znovuzrozených Bohemians 1905.
Ovšem dost možná už se po ligovém trávníku neproběhne. „Slezi“ se totiž stal hrajícím asistentem juniorky „klokanů“. Kouč A–mužstva Pavel Hoftych po něm ale může v případě potřeby sáhnout. „Doufám, že na to aspoň jednou dojde. Ještě bych si chtěl ligu zahrát,“ přeje si.
Jak jste přijal svou novou roli?
„Musím říct, že v první okamžik, kdy jsme se o tom s trenéry a vedením bavili, jsem z toho byl malinko zklamaný a nešťastný. Ale to by byl každý hráč. Měl jsem pak dostatek času nad tím přemýšlet. Musím říct, že jsem se s tímto plánem nakonec ztotožnil, nemám s ním problém.“
Ani kdybyste si ligu už nikdy…
„…nezahrál. Ano, jsem s tím smířený.“
Láká vás možnost stát se nejstarším hráčem nejvyšší soutěže?
„Když jsem došel na své cestě až tak daleko… Na všech sezonách jsem se podílel, výkonnost mám, cítím se dobře. Jo, láká mě to. Když to vezmu, nejstarší hráči jsou většinou brankáři nebo obránci. Ale u útočníků to tak časté není. Ta pozice si žádá daleko víc kondice, nasazení, vydání se.“
Přání se vám může splnit. Připravujete se poctivě na případný záskok?
Jasně, absolvoval jsem kondiční týden s áčkem. Bez úlev, fyzičku mám vynikající. Tréninky juniorky vede pan Hradecký, já se na nich podílím, rozdělujeme si práci. Do hry se zapojuji, když je lichý počet hráčů, kondiční věci dělám na 80 procent. Takže můj dres s číslem bude i nadále připravený, na tom se nic nemění. Tedy aspoň všichni okolo tvrdí, že to tak bude.“ (směje se)
Jak na vás reagují hráči v béčku? Vtipkují?
„Ne, ne, kdepak.“ (směje se)
To máte takovou autoritu?
„Co se týká vtípků, nic takového se neděje. Je tam sportovní respekt. Spousta kluků přišla z dorostu a ti si nedovolí bavit se se mnou jako s kamarádem. U některých je respekt možná spíš malinko přehnaný.“
Změnil se váš vztah k trenérům Hoftychovi s Medynským?
„Zatím je to stejné jako dřív. V kabině mám pořád místo, jsem domluvený, že s áčkem absolvuji jednou týdně intervalovou hru, abych měl srovnatelnou zátěž. Nešlo by jen tak z fl eku nasazovat hráče a trenéra z divize do prvoligových zápasů. Musí to být opodstatněné.“
Na pivko jste tedy s nimi ještě nezašel?
„Zatím jsem s nimi žádnou trenérskou poradu neabsolvoval.“ (směje se)
Zamýšlel jste se, jaký budete trenér? Přijímáte moderní trendy?
„Když to budu brát podle sebe, jak jsem se během kariéry choval já…. Nikdy jsem nic neošidil, rozpoznám tedy každou úlevu. V tom budu, myslím, pedant. A co se týká moderních věcí, musím říct, že jsem teprve na začátku. Mám tedy s některými moderními metodami trenérů zkušenosti, i když doposud jen z pozice hráče.“
V Čechách se jim spousta lidí vysmívá, přitom v zahraničí je to běžná věc. Detailní rozbory hráčů, zápasů, fyzické a zdravotní testy.
„Baví mě to poslouchat i číst. Když slyšíte, jak o tom vyprávějí kluci, kteří s tím mají zkušenosti z ciziny. Z laktátu jim určují, kolik toho mají naběhat, na čipovou kartu v posilovně jim nastaví zátěže. To mě zajímá.“
Můžete to nyní zavádět u Botiče. Jistě plánujete, že vaše následující roky budou spojeny s Bohemians 1905…
„Považuji to za krásnou věc, myslím ale, že v českých podmínkách je to ve výhledu neřešitelné. V Bohemce bych byl samozřejmě moc rád. S vedením jsme se bavili, říkají, že by se mnou rádi spolupracovali dál. Cítím to úplně stejně.“
O Bohemians 1905 se mluví jako o českém fenoménu, klubu, který se vymyká zdejšímu fotbalovému prostředí. Souhlasíte s tím?
„Po prvním roce, kdy klub vstal z mrtvých a na nás chodilo tolik lidí, bylo samozřejmě lehké mluvit o fenoménu. Člověk byl nadšený, vládla obrovská euforie. Ovšem po dalších pěti letech, postupech a sestupu, už můžu jednoznačně říct: ano, Bohemka je fenomén. I v sezoně, kdy se nedařilo, chodilo sedm tisíc diváků, to je neuvěřitelné.“
Potřebuje liga „klokany“?
„Stoprocentně nás potřebuje! Role Bohemky v lize je nezastupitelná. Tak jsem to vnímal už jako malý kluk.“
Můžete rozvést, co lize přinesete?
„Především zápasy v dolíčku. Ty jsou naprosto odlišné od všech ostatních. Můžu dát řadu příkladů. Třeba utkání v Kladně, v Příbrami, v Budějovicích, tam všude chodí jen dva, tři tisíce. Vůbec nebudu jmenovat Střížkov, na který chodí 800 nebo lehce přes tisícovku. Už jen to, že hráči jiných týmů budou jezdit do dolíčku. V té atmosféře přinese zápas daleko jiné nasazení, úplně odlišný fotbal. Za to dám ruku do ohně. Právě tím Bohemka do ligy stoprocentně patří. Duely u Botiče zvednou laťku soutěže. A to se po hřišti nemusí pohybovat extra fotbalisté.“
Dovedete si představit, jak to bude vypadat při derby s Bohemians Praha?
„Moc ne. Za dobu, co Bohemka vznikla ze Střížkova, je mezi kluby spousta nevraživosti, přestřelek. V médiích, na fórech. Dělá to zbytečnou nevraživost mezi hráči, kteří by toho neměli být ani součástí. Jsou profesionály, měli by vést sportovní zápas. Ale všechny tyto okolnosti dělají hodně nepřátelskou atmosféru, která na ně doléhá. Vnímají ji, a pak ten zápas podle toho vypadá. V minulosti jsem s nimi odehrál několik zápasů a pokaždé to bylo hodně vyhecované. Utkání nebyla v ničem pěkná, byla tvrdá, nesportovně vyhecovaná. Není v nich o co stát.“
Takže se na pikantní derby netěšíte?
„Netěším. I když, samozřejmě, hráč by se měl těšit na každý zápas. Řeknu to jinak, netěším se na to v uvozovkách.“
Na rozdíl od fanoušků…
„Přesně tak. Ti na to budou zřejmě celou sezonu natěšení. Fanoušek Bohemky z dolíčku si nepřipustí, že bychom s nimi mohli prohrát. Což, aniž si to uvědomují, hráče strašně moc zavazuje.“
Trenéra Hoftycha tedy na tento duel ukecávat nebudete?
(směje se) „Jsem samozřejmě v malinko jiné situaci. To, co jsem řekl, tedy že se, v uvozovkách, netěším, je pravda. Ale já budu šťastný, když mě povolají na kterékoli utkání. I na toto. Možná zrovna já, v této vyhecované atmosféře, dám všanc svoje zkušenosti a nadhled.“
Je tedy pravděpodobné, že právě do tohoto zápasu naskočíte.
„Proč ne? Dovedu si to představit.“
