Těším se na maminu, hlásí Fillo z Plzně

Tři roky strávil Martin Fillo v norském Stavangeru. Ale už nechtěl hrát v týmu bez ambicí. Proto vyslyšel vábení Plzně a rozhodl se do Viktorie vrátit.

Oddychl jste si hodně, když už máte jasno, kde budete na jaře hrát?
„Když se kluby dohodly, tak jsem si opravdu oddechl, že je vše jasné a začal jsem balit. Jsem rád, protože se to táhlo v novinách od té doby, co jsem se znovu připojil k Vikingu a nikdo nevěděl, jestli odejdu, nebo ne.“

V Norsku se to tolik řešilo?
„Určitě. Hned, jak jsem přišel, tak se mě všichni ptali, zda je to s tou Plzní pravda, protože se to dozvěděli v českých novinách. Říkal jsem jim, že ano, že Plzeň má o mě zájem, a v tu dobu se to rozjelo. Každý den byl v novinách nějaký článek, za kolik a podobně, pak už psali, že jsem odešel, a já tam přitom pořád byl. To bylo nepříjemné.“

Norsku čtou české noviny?
„Taky jsem nevěděl, dozvěděli se to však celkem rychle...“

Nakonec vás Plzeň získala. Na co vás nalákala?
„Viktorka hraje fantastický fotbal, těším se, že si ho budu zase užívat, že budeme vyhrávat. A taky na kluky. Protože tady zase taková sranda v kabině nebyla. A samozřejmě se těším na rodinu, protože mám doma maminu a jsem strašně rád, že s ní budu v kontaktu.“

Je pravda, že s Pavlem Horváthem se v kabině asi nudit nebudete.
„Já ty kluky znám, vím, že tam bude sranda. S Viktorkou jsem týden trénoval, takže mám s jeho humorem zkušenosti. Už jen poslouchat ho, jeho vtipy, to je fantazie. Těším se, že si taky konečně pokecám se spoluhráči česky. Budu si toho vážit mnohem více než v době, když jsem z Plzně odcházel.“

Vy jste s Plzní trénoval už v létě, že?
„Byl jsem tehdy zraněný a ve Stavangeru mě nechtěli pustit na dovolenou. Měl jsem se připravovat v Norsku, ale nakonec jsem přemluvil kouče, jestli bych nemohl trénovat s Viktorkou. Všechno bylo v pohodě. Týden jsem s Plzní trénoval. Ta mi pak dala i nabídku, jestli bych nechtěl zůstat. Ale zdvořile jsem tenkrát poděkoval a odmítl, protože jsem věřil, že ve Vikingu budu mít dobrou sezonu. To se bohužel nestalo.“

Litujete nyní zpětně, že jste se nevrátil už v létě?
„Hodlal jsem to prostě zkusit, nechtěl jsem ze Stavangeru za každou cenu. Pořád jsem věřil, že něco můžeme dokázat. V létě bych odcházel s pocitem, že jsem od něčeho utíkal, teď vím, že jsem pro to udělal vše a můžu odejít s čistým štítem a svědomím.“

Do vedoucí Plzně přicházíte jako velká posila, tudíž budete pod větším tlakem než v Norsku. Zvládnete ho?
„Tlak asi bude příjemnější, než byl v první sezoně, co jsem přišel a klub hrál o záchranu. Samozřejmě budu pod tlakem, ale jsem na to připravený, kdybych se ho bál, nikam bych nešel. Pod tlakem jste dnes všude a je těžké se prosadit. Na to si musíte zvyknout, rozhodně se toho nebojím.“

Čeká vás na jaře vrchol vaší dosavadní kariéry?
„Dosavadní určitě, protože dokázat něco takového s Plzní by byla fantazie. Udělám pro to všechno. Jsem moc hrdý, že toho můžu být součástí, protože něco takového v Plzni nikdy nebylo a je to super, vidět Viktorku takhle nahoře. To jsem si nikdy ani nedokázal představit. Jsem z Plzně a moje mamina a celá rodina chodí na fotbal. Vždy, když jsem se s nimi bavil a říkali mi, jak Plzeň válí, měl jsem velkou radost.“

Do Norska vám líčila západočeskou euforii vaše maminka?
„No jasně, jasně.“

Co říká vašemu návratu?
„Oni si všichni přáli, abych šel zase do Plzně. Furt se mě ptali, proč se nevrátím, když tam nemáme výsledky, ale chtěl jsem si to v Norsku zkusit co nejdéle. Teď jsou všichni šťastní, že se vracím. Rodina i kamarádi a mě to jen těší.“

Před rokem se o vás zajímaly Sparta i Slavia, vy jste v případě odchodu z Norska preferoval opět zahraniční klub. Změnilo váš názor to, že Plzeň bojuje o titul?
„Je to jenom kvůli tomu, že hraje nahoře. Kdybych teď dostal nabídku od jiného českého týmu, nešel bych. Jenom do Plzně. Vydal jsem se sice cestou, kdy jsem se nechtěl do české ligy vrátit a preferoval jsem zahraničí, ale když mě Viktorka teď v zimě oslovila, neváhal jsem ani minutu a vracím se rád.“

Plzeň už měla v jednu chvíli náskok dvanácti bodů na Spartu, ten se však v závěru podzimu smrskl jen na čtyři. Je to podle vás hodně, nebo málo?
„Hodně to rozhodně není, protože stát se fakt může cokoliv, prohrajete dva zápasy a je to jinak. Ale stejně je to jen o vás, když vyhrajeme devět zápasů, tak si myslím, že jsme tam. Nebudeme se koukat na ostatní, soustředíme se jen na naše výsledky a doufám, že to vyjde.“

Přínos Pavla Horvátha pro atmosféru v kabině jste už zmiňoval. Jak se však těšíte na fotbalovou spolupráci?
„Taky proto do Plzně jdu. Nejen on, všichni její hráči umějí dát krásný balon, umějí hrát fotbal, na to se těším úplně nejvíc. Ve Vikingu bylo hrozně těžké se prosadit, protože jsme si nevytvořili kloudnou šanci za zápas, to se pak góly dávají složitě. A když jsem od kamarádů slyšel a viděl i nějaké zápasy, kde si Plzeň vytvořila deset šancí za utkání, tak doufám, že mám větší šanci se prosadit.“

Už jste mluvili s trenérem o vaší roli v mužstvu?
„V zimě mi zavolal a ptal se, jestli mám zájem. To mě hrozně potěšilo. Hned jsem mu řekl, že jo.“

Kouč Pavel Vrba je známým vyznavačem útočné hry. To by vám mělo sedět, ne?
„Určitě jo. Já vždy raději útočím než bráním. Jsem ofenzivní hráč, takže je bomba, že Plzeň hraje takovým stylem.“