Dluhy? Žádný problém, kluby obcházejí licenci
Doba je zlá. Ligové kluby dluží, kam se podívají, hráči jsou i několik měsíců bez výplat, léta čekají na prémie a bonusy. Přesto každým rokem všechny znovu dostanou licenci nutnou k účasti v nejvyšší soutěži. Jak je to možné? Svazové požadavky lze poměrně snadno obejít.
Měla by to být brána, která se s rachotem zavře a otrhané opozdilce dál nepustí. Jenže spíš to vypadá na lítačky, kterými každý projde, kdy se mu zachce. Řeč je o licenčním řízení, jímž musejí projít všechny kluby, které chtějí hrát první ligu.
Zadlužená Slavia sice alespoň letos s hrůzou trne, jestli dostane zelenou i pro příští sezonu, příběhy, které zdokumentoval deník Sport, ale dokazují, že na strážce dobré ekonomické kondice lze poměrně jednoduše vyzrát.
| Co musí klub splnit pro získání licence |
| 1) dodat prohlášení o bezdlužnosti k 31. prosinci předchozího roku s podpisy všech hráčů 2) pokud závazky existují, musí se s hráči domluvit na splátkovém kalendáři 3) v případě, že nemůže splnit ani jeden z předchozích bodů, musí svůj spor s hráčem začít řešit přes arbitrážní komisi |
„Celý systém byl nastavený tak, aby kluby licenci vždycky dostaly. Licenční manažer se jim snaží vyhovět,“ říká Jiří Kubíček, dlouholetý sportovní ředitel Sigmy Olomouc. „Podle všech případů, které se dějí, to je asi formalita. Kluby dluží, ale pořád se nic neděje,“ doplňuje hráčský agent Jiří Müller.
Licenční manuál ukládá klubům do 4. dubna prokázat, že nemají vůči hráčům ke konci uplynulého kalendářního roku žádné závazky. Respektive je mají, ovšem domluvili se s nimi na splátkovém kalendáři nebo problém řeší u arbitráže. V prvním případě fotbalisté podepisují Prohlášení o bezdlužnosti. A to je první kámen úrazu.
Záložník Lukáš Zelenka se i po roce rozohní nad tím, jakým způsobem po něm podpis na dokumentu chtěli v jeho bývalém klubu Slovácku. Bylo to v době, kdy mu podle jeho slov klub dlužil 80 tisíc korun na startovném a prémiích. „Hodili přede mě kus prázdného papíru. Říkali mi: To nic není, my ti to dáme. Potřebujeme to jenom kvůli svazu, podepiš,“ líčí.
Zaběhnutý systém měli i v pražské Slavii. „Probíhá to tak, že po nás chtěli souhlas s tím, že klub hráčům nic nedluží. Hned potom jsme podepsali jakousi protifakturu, kde dluhy potvrzují,“ popisuje bývalý středopolař červenobílého týmu Petr Trapp.
Přestože se o podobných případech ve fotbalovém zákulisí mluví běžně, svaz proti švindlujícím klubům dosud nezakročil. „Měl jsem pár případů - spočítal bych je na prstech obou rukou - kdy mě hráč sám informoval, že má s klubem problém. Jenže byly to jen indicie, nikoliv důkazy. Řešit to přes arbitráž dotyční vždy odmítli,“ krčí rameny licenční manažer Stanislav Rýznar.
Hráči však takovým postupem jdou do rizika. Nemají jistotu, že své peníze uvidí. Sliby mohou být chyby. Splácení se může neustále oddalovat, klub má na čas klid, alespoň od popotahování kvůli licenci.
„Pokud dojde na splátkový kalendář, proč ne, jsme lidi. Ale druhá věc je, jestli se vůbec dodržuje. Stává se, že je to jen prodlužování nějakého problému,“ upozorňuje Müller.
| Klíčové termíny |
| 31. prosince 2010 – Datum, ke kterému se hodnotí finanční situace klubu. 4. dubna 2011 – Uzávěrka pro podání žádosti o licenci na nový ročník. 30. dubna 2011 – nejpozdější termín pro doplnění všech podkladů včetně bezdlužnosti. 31. května 2011 – Konec licenčního řízení včetně lhůty pro odvolání |
Někteří hráči se pokusí vzepřít a bezdlužnost odmítnou. Čerstvě se k tomu podle informací Sportu odhodlal ostravský obránce René Bolf. Ten dá svůj klub k arbitráži kvůli dluhu ve výši 2,5 milionu korun.
Bolf je však výjimečný případ. Většina hráčů totiž nakonec povolí. Kluboví bossové jsou vůči nim v jednoznačné výhodě: leckdy je postraší, že s nimi zamávají nebo že klub kvůli nim zkrachuje a nikdy své peníze neuvidí.
„Mají strach, že to odnesou, budou třeba přeřazeni do béčka, nebudou hrát,“ míní Müller. „Nemají jinou šanci než podepsat - a čekat,“ přidává Kubíček.
Malou revoltu si ve Slovácku zkusil Zelenka, ovšem se zlou se potázal. „Ještě s jedním hráčem jsme byli dvakrát na koberečku. Bylo mi tvrdě naznačeno, ať podepíšu,“ vykládá. „Když se nevzepře celé mužstvo, nezmůžete nic.“
Přesně to udělali fotbalisté druholigového Žižkova, který také potřebuje profesionální licenci. Všichni se domluvili, nepovolili a jako jeden muž odmítli připojit na potvrzení o bezdlužnosti podpisy. „Vyhrožovali jim, že budou bez práce, že klub zanikne,“ říká zdroj Sportu. Ani to s nimi nehnulo - a výsledek? Dostali své peníze z minulého roku na účty.
Tak daleko však zajdou málokde.
Žádnou velkou hrozbou totiž není arbitrážní komise, na niž se mohou hráči kvůli dluhům klubů obrátit. „Sbor spravedlivých“ se totiž schází jen jednou za měsíc a v průběhu let je čím dál více zahlcen rozličnými případy. To znamená, že se jejich projednávání neúměrně protahuje. A zájmy hráčů zatím nehájí ani jejich asociace, jejíž vznik se údajně ale připravuje.
Jak tedy licenční řízení dopadne letos? Podle jedněch se zase nic nezmění a očividné problémy a nedostatky klubům projdou. Kubíček však tvrdí, že to tak tentokrát být nemusí. „Doteď nebyl velký mazec, protože nešlo o tak velké peníze jako dnes,“ ohlíží se a svérázně předpovídá: „Černého Petra dostane ten nejchudší, nejblbější nebo ten, kdo nejvíc podváděl...“
