ROZHOVOR - Dal gól, kterým Slavii ještě více zkomplikoval situaci. Přesto ho její fanoušci vyvolávali. „Kalivoda, olé!“ křičeli. Záložník Žižkova David Kalivoda tak zažil dvojnásobnou radost – Viktoria vyhrála a příznivci soupeře mu za to děkovali.
Byl to surrealistický pohled. Zatímco hráči Slavie na znamení podpory novému trenérovi tradiční děkovačku s fanoušky vynechali, před kotel hostů na Žižkově usedl osamocený hráč Žižkova a zpíval s černě oděnými fans. David Kalivoda se v jejich přízni koupal sám.
Jak jste si užil zápas, ve kterém vám fandili i fanoušci soupeře?
„Užil... Zase mám smíšené pocity. Jako v Teplicích. Já jsem ale přišel, abych pomohl Žižkovu k nějakým bodům a jsem rád, že se to podařilo. Proti Slavii... Asi se mi daří Slavii dávat góly, což je na jednu stranu smutné, na druhou stranu jsme získali důležité tři body.“
Bylo vám dobře, když vás vyvolávali fanoušci Slavie?
„Je to pro mě krásný pocit. Ve Slavii jsem byl nějakých třináct let a s fanoušky mám takový vztah. Myslím si, že to je fantastické – moc hráčů to takhle nemá.“
Po zápase jste si s fanoušky Slavie užil sólo děkovačku. Jak vás to napadlo?
„Mě to nenapadlo, to fanoušky. Já jsem si řekl, proč ne? Myslím, že oni si to zaslouží.“
Nebylo to nekolegiální vůči hráčům Slavie?
„Z tohohle hlediska na to nekoukám. Oni mají svoje problémy, svoje starosti. Já jsem tam šel, protože ty fanoušky mám rád, srdcem jsem ve Slavii. Přišlo mi to v tu chvíli, že na tom není nic špatného.“
Překvapilo vás, že slávisté na děkovačku s fanoušky nešli?
„Já nevím, jaké tam teď mají vztahy... V tu chvíli jsem to ani nevnímal, jestli tam byli, nebo ne. Dělal jsem rozhovor do televize. Nemůžu to hodnotit, já jsem si to každopádně užil.“
Jaký to byl pro vás zápas, když máte ke Slavii tak silný vztah a ona je v takových problémech?
„Myslím, že problémy byly daleko větší před půl rokem. Teď bude chvíli trvat, než si to celé sedne. Ale já do toho nevidím, vidím to jen jako fanoušek Slavie. Jsem v kontaktu jen s některými kluky... Ty zápasy jsou pro mě zvláštní – srdcem jsem ve Slavii a fotbal hraju na Žižkově.“
A jak vám bylo, když jste viděl, jak Slavia nefunguje? Nešlo to na hřišti, fanoušci vyhánějí trenéra...
„Já bych neřekl, že to na hřišti nefunguje. Tady na Žižkově to je těžké pro každého, když jdeme do vedení – fotbalovosti je tam míň, musí se to nahradit bojovností. Ve druhém poločase nás Slavia přehrávala, měla pár takových závarů, které pro nás mohly skončit špatně, ale naštěstí gól nedala. Trápí se v koncovce, ale za druhou půli si nezaslouží zatratit.“
Dáváte si reálnou šanci, že se někdy do Slavie vrátíte?
(směje se) „Bylo mi dvacet devět... Ale vrátit se do Slavie bych chtěl.“
Jak coby fanoušek Slavie berete situaci, v níž klub je?
„Tuhle otázku jsem čekal. Ale nepřísluší mi nějak ji hodnotit, nevím, co bych k tomu měl říct. Snad jen to, že Slavii černá nesluší.“