ROZHOVOR - Dukla musela z důvodu rekonstrukce stadionu na Julisce na Strahov a vyvolala tím v mnoha hráčích nejrůznější vzpomínky. Pro teplického záložníka Štěpána Vachouška ty nejkrásnější, protože na Strahově v dresu Slavie Praha prožil nejúspěšnější období.
Když jste vyběhl do známých prostor, zabušilo vám srdíčko?
„Okamžitě. Hned jak jsme přijeli. Byl to nádherný rok a půl, hráli jsme tady se Slavií nejen ligu, ale i evropské poháry. Jen mi to ale také připomenulo, jak se má kariéra krátí, jak jí zbývá málo do konce…“
Určitě jste chtěl s Teplicemi na tyto vzpomínky navázat vítězstvím. Proč se to nepodařilo?
„Ve druhém poločase byla Dukla lepší, to musím přiznat. Měla dvě obrovské šance, my jsme rádi, že jsme to přestáli. Když jsme venku hráli dobře, dostávali jsme hloupé góly, teď jsme to naštěstí udrželi. Lehali jsme do střel, jak se dalo. Jsme rádi za bod, je to navíc plusový, z venku.“
Domácí obranu jste ale moc nepotrápili. Kde to vázlo?
„Měli jsme jen dvě pološance, nebylo to úplně ideální. Chyběla nám především mezihra, lehce jsme ztráceli balony. Na naši obranu však říkám, že kromě dvou obrovských šancí domácích jsme směrem dozadu pracovali poctivě a bod je tak dobrý.“
Mezi ty pološance patřila i vaše střela z prvního poločasu. Nedalo se to řešit lépe?
„Měl jsem dost prostoru, chtěl jsem to cpát k bližší tyči, snažil se to i klopit, aby to šlo lehce nad zemí nebo dokonce před gólmanem skočilo. To se mi i podařilo, ale nebyla prudká. Radič (Rada) to bez problémů chytil.“
