Miroslav Baranek: Funkce manažera se nebojím, umím být hajzlík

Ne vyklusávání a nabírání fyzické kondice, ale intenzivní výuka angličtiny. Takovou letošní zimní přípravu si předepsal bývalý hráč Sparty Praha a český reprezentant Miroslav Baranek. Přebírá funkci manažera letenského týmu. „Ale to víte, že si někde kopnu,“ nemíní úplně opustit fotbalový trávník. Bude mít ovšem jen takový čas, který mu dovolí povinnosti na Letné.Na Letné prožil dvě období jako hráč, teď směřujete do realizačního týmu. S jakými pocity?
„Nemluvil bych o tom jako o hotové věci. Není nic potvrzeného. Přiznávám, že schůzky proběhly, bavili jsme se, jaká by měla být moje role v realizačním týmu. Ale podepsáno nic není.“

Jaká by tedy měla být vaše role?
„Něco jako manažer, tedy v hrubých obrysech Měl bych být spojka mezi hráčským kádrem, trenéry a vedením. Ale to jsou jen nástiny. Až při podpisu dohody by se ukázalo, co by to obnášelo, jaké bych měl úkoly.“

Není to tedy klasická trenérská práce. Odpovídá to vašim představám o budoucnosti?
„V současné době odpovídá, ale na druhou stranu se netajím tím, že bych si chtěl trenérskou třídu zvýšit. Teď mám béčko, pokud by mi to čas dovolil, chtěl bych jít na licenci A. Ale v současné době je tohle ideální řešení. Chtěl jsem vždycky působit u mužstva dospělých, byl bych přímo u toho procesu. Ale všechno se teprve upřesní. Není nic podepsaného.“

Někdejší fotbalový reprezentant v době, kdy nastupoval v Jablonci • Jaroslav Legner Sport

Stal byste se nadřízeným bývalých spoluhráčů. Koho jste na Letné zažil?
„Jarošíka, Sionka, s Danem Zítkou jsem hrál v Havířově za žáky. S těmito staršími hráči není ale problém. Známe se léta a charakterově jsou to dobří kluci. Odstup tu najednou bude, ale že zůstávají moji kamarádi, na tom se nic nemění. Určitě mi nebude vadit, když mi budou nadále tykat, to bych zachoval. U mladších by to bylo už jiné.“

V Prostějově jste jako hráč prodloužil smlouvu a připravoval se na útok na MSFL. To už vás netáhne nazout si kopačky a vyběhnout na trávník? Budete se v kanceláři cítit lépe?
„Vím, že pozice hráče je úplně jiná a ještě nerad bych úplně končil. Když z toho minima volného času něco zbude, to víte, že si někde kopnu, že se někde zaregistruju. Ve Spartě však půjde o zaměstnanecký poměr, veškerou snahu, úsilí a schopnosti budu dávat klub. Aby byli všichni spokojení a mě to naplňovalo. Všechno ostatní jde stranou. Tím, že bych byl tak blízko u mužstva, nahrazovalo by mi to touhu hraní.“

Vybral si vás do svého týmu nový GSM Jaroslav Hřebík. Jaký máte k němu vztah? Znáte se dobře z minulosti?
„My jsme se ve Spartě vlastně minuli, potkali jsme se jen čtrnáct dní, už jsem byl víceméně jednou nohou v Jablonci. Ale jeho práci a filosofii sleduju. Viděl jsem devatenáctku na ME. To byl velký úspěch. Vyznává náročný způsob hry, hodně taktiky, moderní styl fotbalu. K tomu se také přikláním. Ten trend je na určitém vzestupu a je potřeba, aby se tomu čeští hráči přizpůsobili. On to vyžaduje. Je to moje krevní skupina.“

Váže vás k jeho sobě nějaká osobní zkušenost?
„Nic konkrétního si nevybavuju. Jen stoprocentní nasazení nejen v zápase, ale i v tréninku.“

Během své trenérské kariéry nachytal i dost negativní pověst, že je blázen. Jak jsem to vnímal?

„Tohle bych nerozebíral. Má požadavky, záleží na hráčích, zda jsou schopni a hlavně ochotni je plnit. S chutí a vstřícně. Každý trenér má svou představu, pan Hřebík má tuhle. Jestli se ostatní přizpůsobí, tak budou všichni spokojeni.“

Má v klubu obrovské pravomoce, vybral si vás a hezky o vás mluví. Víte proč?
„Jestli o mně hezky mluví, tak mě to těší. Je to asi tím, že naše názory na fotbal jsou si blízké. Sleduju všechny evropské ligy a vidím, co chce. A jeho názor se mi líbí. Pokud to Sparta pochopí, za několik let může být úplně někde jinde.“

Teď vede o šest bodů. Nemůže první neúspěch celý záměr na změnu koncepce zhatit?
„Fanoušci neodpouštějí, to jsem poznal. Vzpomínají ovšem, jak se Sparta pod Hřebíkem dostala do další fáze Ligy mistrů, jaký hrála moderní účinný fotbal. To se nezapomíná, mají to v paměti. Každý potřebuje ke své práci čas.“

Ve Spartě ho ovšem nikdo nemá. Co když prohraje v prvním jarním kole a Liberec stáhne náskok na tři body?
„A co když vyhraje a odskočí na devět? Zatím ani jedna ta situace nenastala.“

Jste ovšem na ten tlak připraven? Nebo na vás takový nebude?
„Bude stejný na všechny, jsme jeden kolektiv. Ale já takhle nikdy nepřemýšlel ani jako hráč. Šel jsem do každého zápasu, že vyhrajeme, ne že se něco nepodaří. Vůle byla ve Spartě vždycky. A kvalita taky. Má na to, aby ligu vyhrála. Ale evropské poháry chybějí, proto musí jít dál.“

Vy jste ovšem žádný konflikt s fanoušky nikdy neměl. Proč říkáte, že jste připraven?
„Pravda, já byl jejich oblíbenec, na mě moc nepískali. Měl jsem postavenou hru na technickém fotbalu, vždycky jsem tomu dávat sto procent, i když mi to tolik nešlo. Vztah mám s fanoušky tedy dobrý. Snad to tak zůstane.“

Nebere si vám právě pro tento vztah Pan Hřebík do realizačního týmu, abyste tlumil přísavné nevole?
„To nevím, to se zeptejte jeho. Je to možné.“

Šmicer je slávistické štísko, bude Baranek sparťanské?
„Tohle přirovnání slyším poprvé. Je pravda, že jsem nikdy neměl žádný konflikt a nepřítele.“

Ale manažer musí někdy rozhodnout, řešit i nepříjemné věci. Dokážete to?
„To také dovedu. Když jsem v emocích, tak jsem uměl být také hajzlík. Ne všichni mě měli rádi. Byl jsem vychytralý, udělal jsem pro výsledek všechno. I s chladnou hlavou dokážu řešit nepříjemné věci.“