Koubek: Nejvíc jsem si přál, aby v Mladé Boleslavi zůstal Fillo
ROZHOVOR | O týden zkrácená příprava nebyla sice dramatická komplikace, ale času nebylo nazbyt. „Museli jsme trošku zaimprovizovat, věci víc napěchovat, metodicky ji pojmout jinak,“ přiznává trenér Miroslav Koubek. A také musel zabudovat dost nových hráčů, které v týmu přivítal.
Nejen přípravné zápasy a dvoufázová tréninková dřina, ale i příležitost ke stmelení kolektivu, to byla hlavní náplň týdenního soustředění v rakouském Kaprunu.
„Udělali jsme si výlety do aquaparku a lázní, poseděli u drinku, zdůrazňuji nealkoholického,“ chválí volné hodiny trenér Miroslav Koubek, které se taky našly. „Vytvořila se parta, mladoboleslavská,“ lebedí si.
Přiznáváte, že jste ztratili týden přípravy. Byla to pro vás velká komplikace?
„Museli jsme věci víc napěchovat, abychom splnili, co jsme chtěli. Ale dramaticky nás to neovlivnilo.“
Přišlo docela dost posil. Plánoval jste takový pohyb, nebo ji vyvolala účast v evropském poháru?
„Pan prezident Dufek mě stále více překvapoval, jak byl po našem zařazení do poháru aktivní. První kádrová koncepce byla zaměřena na mladší perspektivní hráče, jakmile přišla Evropská liga, pan Dufek se do toho pustil a reagoval tak, že přivedl hotové hráče.“
To vypadá, jako by vám je nacpal do kádru bez vašeho vědomí či dokonce proti vaší vůli…
„V žádném případě. Bylo to se mnou konzultováno a proti takovým jménům jsem neprotestoval.“
Kdo se vám jeví jako nejlepší trefa?
„Nějaké hodnocení je předčasné. Hráči chodili na last minute, Ondřejka přijel za námi do Rakouska na poslední tři dny, podobně Magera, o trochu dříve Nešpor. Adaptace potřebuje čas, jejich startovní čára není stejná. Ve větší výhodě jsou proto Smejkal nebo Sivrič, kteří byli s námi od začátku přípravy. Na nich je vidět, že už jsou plně rozkoukaní. Ti další jsou však natolik zkušení, že věřím, že zvládnou rozkoukání rovněž. Trochu času bych přece jen ještě potřeboval.“
Toužil jste ještě po někom?
„Nejvíc jsem si přál, aby zůstal Martin Fillo a nevracel se do Plzně. Můžu na jeho angažmá v Boleslavi pět jenom slova chvály.“
Hodně vás bolí Zahustelovo zranění?
„Husťa chybí, to bez debaty. To je mimořádně platný hráč. Zdravotně ještě není v pořádku ani Štohanzl, má tréninkový deficit, to je další trhlina v sestavě. V ofenzivních řadách tak nastal velký pohyb, jsou tam najednou jiní hráči, až na Chramostu a Kuliče. K tomu praskl meniskus Tomáši Janíčkovi, našemu defenzivnímu univerzálovi. Ten je také vyřazen. Což mi rovněž pokazilo dobrý pocit.“
Na soustředění jste se utkali se třemi silnými týmy. Jste spokojen s výsledky a výkonem?
„Každý zápas byl jiný. V případě Bukurešti a Krasnodaru jsme narazili na vysokou útočnou kvalitu, ale my je porazili. Rumuni z Ploješti po úvodním gólu před svou brankou zaparkovali autobus, jak se nyní moderně říká, my se do něj nedostali. Poznali jsme hru do plných, ta nás bude v poháru čekat.“
Z Rakouska jste si odskočil do Dublinu na sledování vašeho příštího soupeře. Co jste zjistil?
„Fotbal od podlahy, s velkým sdrcem, vysoké tempo a agresivita. Herní prvky si zatím nechávám pro sebe. Každopádně nepříjemný, kontaktní fotbal, typicky ostrovní.“
