ROZHOVOR | Fotbalisté Plzně s Hapoelem Tel Aviv prohrávali, soupeř měl několik dalších šancí. Kapitán týmu Pavel Horváth však krátce před přestávkou svou trefou zavelel k obratu a na konci bral jeho tým důležité tři body, které jej přiblížili postupu ze skupiny Evropské ligy.
Těší vás, že jste dokázali zápas otočit?
„Je spokojenost. Po tom úvodu, který jsme slušně řečeno nezvládli, jsme dokázali výsledek otočit a proti deseti ho potom kontrolovali. Dotáhli jsme to do vítězného konce.“
„Byli jsme hrozně roztažení a oproti tomu, co jsme si řekli. A naopak se vrhali zase v sedmi až osmi lidech do útoku. To je naše oblíbená disciplína. Bylo to sice pro lidi tady hezký, ale mohli jsme také po první půli prohrávat tři nula a asi by to nebylo nic extra. Naštěstí nám hodně pomohl gól do šatny.“
Co se dělo v kabině?
„Neřekl bych, že to byla nějaká bouřka. Spíš to bylo důležité připomenutí toho, co jsme si řekli před zápasem. Stav byl v tu chvíli remízový a my jsme sem přijeli bodovat, což se nám v tu chvíli dařilo. Měli jsme ale daleko víc dbát na odražené balony a neopouštět střed hřiště, což jsme první půl hodinu nedělali.“
Vyrovnávací gól byl tedy velká vzpruha?
„Samozřejmě. Možná to bylo i nejdůležitější. Jasně, vítězný gól Franty Rajtorala byl tříbodový, ale tenhle nás vrátil zpátky do hry. Domácí by hráli jinak ve druhé půli, čekali by na brejky, v čem jsou silní.“
Kdy jste se rozhodl jít před vaší trefou do sprintu?
„Byl to sprint? (směje se) U mě to není o tom sprintovat celý zápas, ale o nějaké příležitosti. Viděl jsem díru dostat míč od Rajtyho ze strany, sklepával to tam ještě Láďa Darida a nakonec se to ke mně dostalo. Se štěstím jsem trefil na první tyč.“
Ukončili jste sérii bez výhry...
„Nikdo z nás to takhle zase neprožíval. Chceme hrát svůj fotbal, v první půli to bylo trošku vidět, ve druhé už markantněji. Bylo to o proměňování šancí, dneska se nám po dlouhé době povedlo dát dva góly.“
K postupu vám stačí tři body.
„Já ještě zase neumím takhle rychle počítat, jsem fotbalista. Ale zase jsme postupu blíž, než jsme byli.“
