Limberský o pískotu na Spartě: Je to nátura místních fanoušků
ROZHOVOR | Nemohlo se mu hrát dobře. Při každém doteku s míčem se na něj pískalo, sparťanští fanoušci skandovali sprosté pokřiky. David Limberský si atmosféru na Letné opravdu „užil“. „Nebylo to příjemné, ale já s tím nic neudělám,“ krčil rameny plzeňský obránce po prohře se Spartou 0:1.
Jaký to byl zápas?
„Těžký. Věděli jsme, že nás čeká kvalitní soupeř. Sparta měla šance, my také. Dan Kolář měl podobnou příležitost jako David Lafata, bohužel oni to proměnili, my ne. Marek Bakoš měl také velkou šanci. Je to škoda.“
Vám osobně se za pískotu publika hrálo jak?
„Není to příjemné, stalo se mi to poprvé, já s tím nic nenadělám. Asi je to nátura místních fanoušků. Ale jinak byla atmosféra dobrá.“
Čekal jste ten pískot tak intenzivní?
„Čekal.“
Dá se na to zvyknout?
„Samozřejmě jsem to vnímal. Na druhou stranu si nemyslím, že by mě to nějak rozhodilo. V zápase vůbec nešlo o mě, ale o to, abychom jako tým něco urvali. Je to škoda. Máme teď se Spartou stejné vzájemné zápasy, ve zbylých devíti kolech se rozhodne, kdo bude mít víc bodů.“
Nesnažil se člověk podvědomě rychleji zbavovat míče, aby pískot ustal?
„To nebylo tím. Oni nás vysoko atakovali. Kadlec byl na mně nalezlý, nebylo moc prostoru něco vymýšlet. Škoda, že jsme ve druhém poločase neproměnili ty dvě stoprocentní šance.“
Překvapila vás něčím Sparta?
„Asi ne. Musím říct, že hráli dobře. Byl to vyrovnaný zápas s šancemi na obou stranách. Bohužel David Lafata byl jeden okamžik trošku míň hlídaný a oni toho využili.“
Byl tenhle zápas těžší než na podzim?
„Proti Spartě je každý zápas těžký. Doma jsme byli lepší, teď bych řekl, že to bylo vyrovnané. Je to samozřejmě škoda. Bodově jsme se srovnali, uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.“
A z osobního hlediska? Byl to pro vás nejnáročnější zápas?
„Myslím si, že ne. V Lize mistrů, v reprezentaci na EURO jsem zažil daleko větší tlak. Sice na mě nepískali, ale po Rusku byl na mistrovství Evropy ten tlak obrovský. Ty zápasy byly na psychiku daleko těžší.“
Nevystřelili jste na bránu. Čím to bylo?
„To nevím. Ale ve druhém poločase jsme měli dvě stoprocentní šance. Když balon netrefíme z malého vápna, je to naše chyba. Ale do šancí jsme se dostali.“
