ROZHOVOR | VIDEO | Michal Petrouš už jednou ve Slavii u prvního týmu působil, ale jeho konec nebyl zrovna férový. O vyhazovu ani nevěděl a za dveřmi už stepoval jeho nástupce František Straka. Teď se Petrouš vrací, aby prý klubu pomohl. A tvrdí: „Žádnou zášť necítím, vedení se ke mně zachovalo dobře.“
Kdy jste se dozvěděl, že budete znovu trénovat A-tým Slavie?
„První náznaky jsem měl už včera (v pondělí) těsně před utkáním juniorky. Volal mi sportovní ředitel a nastínil mi situaci, že může dojít k této výměně. Ale nečekal jsem to, ani mě to nenapadlo. Protože jednou už jsem tady byl a skončil jsem.“
Váhal jste?
„Jinak jsem se rozhodnout nemohl. Pracuji pro Slavii a musím jí pomoci, když vedení nenašlo jinou variantu. Požádalo mě, abych v nelehké situaci zaskočil a pomohl. Aby se Slavia zvedla a hrála fotbal, kterému budou diváci tleskat.“
Nepřemýšlel jste ani nad způsobem, s jakým se s vámi vedení klubu při předchozím angažmá rozloučilo? Respektive přeřadilo k juniorce?
„Nejsem člověk, který by cítil nějakou zášť nebo byl ješitný. Bral jsem to jako profík. Vedení se takhle rozhodlo a já to akceptoval. Naopak si myslím, že se ke mně zachovali dobře. Dali mi možnost pokračovat v trenéřině u juniorky. Takže to neberu nijak zhrzele.“
Dál než do konce sezony nepřemýšlím
Kdyby vás vedení v létě požádalo, abyste pokračoval u prvního týmu, jak byste se na to tvářil?
„Na to bych teď neodpovídal. Žiju pěti zápasy a tohle řešme až potom. Nechme to na pozdější čas.“
Takže to opravdu berete jako záskok na závěr sezony?
„Beru. Žiju přítomností. Opravdu mě zajímá jen těchto pět zápasu a chci Slavii posunout výš. A co bude potom? O tom nepřemýšlím.“
Čím můžete Slavii pomoci? Co potřebuje?
„Kluci potřebují dodat trošku sebevědomí. Postrádal jsem u nich lehkost a radost ze hry. Jejich výkony byly upracované. Naším úkolem společně s Ivošem Knoflíčkem je, abychom to v nich probudili. Je to asi jediná věc, protože natrénovaní jsou výborně.“
Jak to uděláte?
„Je to víceméně o psychologii. Není to o žádném velkém trénování. Věřím, že se to podaří.“
Stihnete to během tak krátké doby?
„Proč ne? Aktéři jsou hráči. Bude záležet, jak to vstřebají a jak se s tím popasují. Ale podle prvního tréninku nemám vůbec strach.“
Jarolím? Uvidíme. Těžko říct. Spíš asi ne
Myslíte, že pomůžete i tím, že fanoušci už nebudou křičet "Rada ven"?
„Hráči mi říkali, že to prý nevnímají. Ale stejně si myslím, že to občas zaslechnou a je to nepříjemné. Tohle z hráčů spadne a doufejme, že se budou soustředit už jen na hru.“
S týmem trénoval dnes i Lukáš Jarolím. Dáte mu šanci?
„Má to tady tak domluvené při studiu trenérské licence. Ale že bych mu dal šanci, to asi nepředpokládám. Ale uvidíme. Těžko říct... Ale spíš asi ne.“
V čem je rozdílný současný tým oproti tomu, z kterého jste odešel?
„Kvalitně se posílil. Když vidím ta jména, tak to není na osmé místo a třicet bodů. Myslím, že tahle kabina by měla atakovat daleko vyšší příčky. Možná to je troufalé, ale opravdu podle těch hráčů, které tam vidím sedět, je to jednoznačné. Musí si jen na sebe vytvořit tlak a cítit zodpovědnost. Ne jenom za Slavii, ale i za sebe. Takhle by to dál nešlo.“
Jaké příčky by měla Slavia atakovat?
„Co nejlepší, samozřejmě. Nás teď čeká pět zápasů a budeme se snažit z nich udělat patnáct bodů. Nic jiného ve Slavii nepřipadá v úvahu.“
