PŘÍMO Z KRANZACHU | Čtyři roky jsou sakra dlouhá doba, notabene v případě Vladimíra Daridy. Stačilo jenom naťuknout, jak se do reprezentace dostal před minulým EURO. Jako junák, zelenáč. „Na to vzpomínám moc rád. Ale za tu dobu se toho hodně změnilo,“ je si vědomý své důležité role v týmu 25letý záložník.
Teprve v úterý se připojil k nároďáku. Dal si s ním jeden trénink, a pak frnk do Rakouska na soustředění. Jenže z jeho pohledu na úplně jiné, než jaké zažil v Bad Waltersdorfu pod vedením Michala Bílka. Pro Vladimíra Daridu obrovský skok.
Jak na to vzpomínáte, kdy jste byl jako 21letý talent z Viktorie Plzeň odvelen na již probíhající soustředění před EURO 2012?
„Samozřejmě na to si vzpomenu moc rád. Bylo to nějaké odpoledne, šel jsem si po obědě lehnout, snad poprvé v životě jsem si tenkrát vypnul zvuky v telefonu. Pak jsem se vzbudil a najednou jsem koukal, měl jsem kolem padesáti nepřijatých hovorů, agenti, lidi ze svazu, z Viktorky. Říkal jsem si: Sakra, co se děje? Co jsem provedl? Pak jsem se dozvěděl, že se mám hned sbalit a přijet do Rakouska na soustředění.“
Úplně něco jiného než teď, viďte?
„Úplně. Byl jsem za nováčka, poprvé v reprezentaci, spíš jsem tady okoukával, jak to chodí, sbíral jsem zkušenosti a doufal, že se na EURO dostanu, a pak že třeba na pár minut naskočím i na hřiště. Spíš to bylo otrkávání.“
Vzpomenete si ještě na něco z toho pro vás zlomového soustředění?
„Na to, když mi trenér Bílek volal na pokoj, ať k němu přijdu, že se mnou chce mluvit. Rozhodovalo se o tom, jestli pojedu, nebo ne. My dva měli svoje pokoje každý snad na opačné straně hotelu, šel jsem za ním asi pět minut. A celou tu dobu jsem přemýšlel, co se bude dít.“
Vy jste tehdy z pozice úplného nováčka jel, dneska jsou s vámi v rolích čekatelů Lukáš Mareček a Patrik Schick. Dává jim třeba váš příběh příklad, ať neztrácí naději?
„Zatím jsem s nimi o tom nemluvil, doteď jsem byl s týmem jen na jednom tréninku, cestovali jsme, takže nebyl čas. Pro kluky je ale příjemné, že tady mohou být, může se cokoliv stát, zranění, nebo něco, a oni jsou ta první volba. Rozhodně pro ně není ztráta času tu být.“
Za čtyři roky jste ušel dlouhou cestu, zahrál jste si Ligu mistrů v Plzni, teď máte druhé bundesligové angažmá. Řekl byste o sobě, že už jste opora národního týmu?
„Co jsem se koukal, tak v počtu startů patřím k těm zkušenějším, když nepočítám kluky jako
Rosa
, Čechíno… Je to takové, že se ode mě očekává, že tady nebudu jenom do počtu. Třeba v Polsku jsem byl dopoledne, když jsem se dozvěděl, že budu hrát čtvrtfinále proti Portugalsku, nervózní. Pak ale člověk přijde na peron a všechno z něj spadne. Teď se ale připravuju na zápasy s tím, že budu hrát větší počet minut než na začátku, to je něco jiného, máte to v hlavě. Už jen nedoufáte v minutky.“
Jak jste zatím spokojený se střediskem v Kranzachu?
„Máme tu skvělé zázemí, hotel pro sebe, není tu tisíc lidí navíc. Krásné prostředí, jídlo bylo dobré, i tréninkové hřiště je v dobrém stavu, takže s tím je velká spokojenost.“
ROZHOVOR S PAVLEM KADEŘÁBKEM A DALŠÍ INFORMACE O PŘÍPRAVĚ ČESKÉHO NÁRODNÍHO TÝMU NA EURO 2016 ČTĚTE V PÁTEČNÍM VYDÁNÍ DENÍKU SPORT.
Elektronickou verzi si můžete přečíst ZDE>>>
Deník Sport v čtečce přímo ve vašem počítači objednávejte zde, nebo přímo na www.isport.cz/epaper >>
Deník Sport v App Storu pro mobily a smart phony se systémem iOS (Apple) stahujte zde >>
Deník Sport v Google play pro mobily a smart phony se systémem Android stahujte zde >>
