Už je tomu osm let, kdy Marek Jankulovski naposledy nastoupil na evropském šampionátu. Patří do generace Brücknerovy éry, na jejichž rovnocenné nástupce český fotbal stále čeká a ještě čekat bude. Pokud jde o šance Vrbova výběru na šampionátu, Jankulovski je mírným optimistou. Výhrady má k rozšíření počtu účastníků evropského šampionátu.
Když se Marek Jankulovski , účastník tří evropských šampionátů a jednoho světového, dozvěděl, jak vypadá definitivní nominace českého týmu pro EURO, překvapen nebyl. Až na jedno jméno, které mu prý ve výběru chybělo. Nejen o tom se bronzový medailista z EURO 2004 v rozhovoru pro deník Sport rozpovídal.
Začněme od šancí českého týmu. Jak si poradí se soupeři, které ho čekají ve skupině?
„No? Viděli jsme, že Španělé v přípravě prohráli s Gruzií. A i když je to samozřejmě jen příprava, je to důkaz, že hrát se dá s každým. Oni jsou samozřejmě největší favorité skupiny a bude hodně těžké s nimi uspět. Turky, kteří mají hodně sebevědomí, jsme dokázali v kvalifikaci porazit.“
Když jsme u duelu s Turky, ještě se vám ve vzpomínkách vrací ten nešťastný zápas z EURO 2008?
„Samozřejmě, že ano. Vlastně pokaždé, když jsme teď na Turky zase narazili. Měli jsme je tehdy na lopatě a pak přišla ta chyba, jak říká Čechíno, která se stane jednou za třicet let, a ta nás poslala domů. Ale to je fotbal.“
Ještě před Tureckem se ale český tým střetne s Chorvaty…
„Ti mají hráče v elitních evropských klubech. Ale jsou náladoví a my máme mužstvo složené z kluků, kteří mají obrovskou chuť, to může svou roli sehrát. Navíc máme trenéra
Vrbu
, který umí vymyslet, jak na kterého soupeře vyzrát. Zápasy s Chorvatskem a Tureckem jsou otevřené.“
Co jste vůbec říkal na nominaci? Nechyběl vám v ní někdo?
„Musím říct, že mě překvapilo, že tam není Matěj Vydra. I když hrál druhou ligu, pořád je to kvalitní útočník a myslím si, že jich máme nedostatek. I když Lafy je nejlepší střelec ligy,
Škoda
je taky výborný a Necku jsem sám zažil, to byl velký talent, který ještě podle mého ukáže, co v něm je. Hodně se mi líbil i
Schick
. Ale trenér Vrba má asi pravdu, když říká, že jeho čas ještě přijde.“
Co na šampionátu předvede
Tomáš Rosický
?
„No, když jsem viděl ty dva přátelské zápasy… To je neuvěřitelné, on skoro rok nehrál, pak nastoupí do dvou přáteláků a je před ostatními ne o krok, ale hned o dva. Rosa je naprosto výjimečný fotbalista. S jakou lehkostí on to tam po roční pauze, zápasy za juniorku neberu, zase rozdává, to je nádhera. Já jsem tím byl unešen.“
Věříte, že mu zdraví vydrží?
„Věřím. Když jsem viděl ty zápasy s Ruskem a s Koreou i předtím s Maltou, v pohodě vydržel, chodil do soubojů a vůbec se nešetřil. Možná mu ta pauza paradoxně prospěla. A to mistrovství může být docela klidně o něm.“
EURO rozšířením trochu ztratilo lesk
Váš tip na mistra Evropy?
„Myslím si, že tentokrát žádný jeden vyložený favorit není. Já za něj nepovažuju ani Španěly, ani Němce, nikdo tentokrát výrazně neční nad ostatní. Takže tipuju domácí Francii.“
A hráč, na kterého se těšíte?
„Tak tady nemusím vůbec přemýšlet. Moc se těším na
Pogbu
. Je to mladý kluk, který táhnul Juventus, teď víme, že za něj nabízí spoustu milionu Chelsea i Real. Jsem hrozně zvědavý, co ukáže. A jak zvládne ten tlak z domácího prostředí.“
Změnil se podle vás světový fotbal od dob, kdy jste reprezentační scénu opustil?
„To bylo před nějakými pěti lety, to ještě není tak dlouho, ale jedna věc se změnila zásadně. Mladí kluci jsou dnes mnohem vyspělejší. Hlavně fyzicky. V tom je ten rozdíl zcela markantní.“
Chystáte se do Francie?
„Ne. Budu to sledovat, jak se říká, na pohodu doma. Určitě se tam nechystám.“
Proč ne?
„Je tam spousta aspektů. Zaprvé ta celková momentální situace. A zadruhé i to, že ty zápasy jsou hodně rozhozené a bylo by to hodně náročné na cestování. Měl jsem i nějakou nabídku na komentování, ale i tu jsem odmítl. Budu se dívat v klidu doma. Jako pravý český fanoušek.“
Takže vás odradila i jistá bezpečnostní rizika?
„Samozřejmě. Ta situace momentálně v pořádku není. Pořád se dějí nějaké nepokoje, budou tam obrovské kontroly, to prostředí nebude ideální. I to přispělo tomu, že zůstávám doma.“
Vše o EURO 2016 ve Francii najdete ZDE >>>
Jak tu situaci podle vás vnímají hráči?
„Těžko říct. Ta fotbalová atmosféra je vtáhne do dění toho mistrovství. Ale i tak si myslím, že každý hráč, a nejenom hráč, ale i trenér, fanoušek, prostě každý, kdo do té Francie teď jede, tu negativní myšlenku někde v hlavě má.“
Co říkáte na nový model šampionátu? Počet účastníků se rozšířil na 24. Je to podle vás stále turnaj, na němž se střetne výhradně evropská elita?
„Není. Za sebe říkám, že ne. Euro bylo v posledních letech vždy o šestnácti týmech, letos jich je čtyřiadvacet. Jsou tam teď týmy jako Albánie, Severní Irsko, už to trochu ztratilo ten lesk. Najedou je tam i postup ze třetího místa. Chápu, že menší země to kvitují, dostaly možnost se tam dostat, ale pro mě bylo EURO vždy o šestnácti zemích a byly to vždy opravdu kvalitní týmy.“
Nemyslíte, že se tím evropský fotbalový šampionát trochu přiblížil hokejovému mistrovství světa, které dnes nabízí spoustu neatraktivních utkání?
„Fotbal si na rozdíl od hokeje drží tu exkluzivitu v tom, že velký šampionát se hraje co dva roky. A jednou je to Evropa, podruhé svět. Hokej hraje mistrovství světa každý rok, což je podle mého úplný nesmysl. A pak se děje, že už i dvacetiletí kluci vám odmítají pozvánku do národního týmu. Protože vědí, že za rok se to koná zas a že tu šanci dostanou znovu. To fotbal naštěstí nezažívá, i když je pravda, že těch méně atraktivních zápasů přibude.“
