Kozák o těžkém návratu i kývnutí Spartě: Rosický tam udělá pořádek
Ve 30 letech prožívá druhou část své „nové“ kariéry. Libor Kozák se po vleklých zdravotních problémech na jaře restartoval v Liberci, kde ve 14 ligových zápasech nastřílel sedm branek. Teď sbírá sladké plody své tvrdé práce – podepsal dvouletou smlouvu ve Spartě a navíc se dostal i do kádru fotbalové reprezentace pro kvalifikační zápasy s Bulharskem a Černou Horou. „Je to pro mě obrovská motivace do další práce,“ přiznal těžce zkoušený útočník.
Dokázal jste si ještě představit, že se po šesti letech dočkáte reprezentační pozvánky?
„Tenhle návrat je určitě příjemné překvapení. Po pravdě jsem to nečekal. Je to pro mě obrovská vzpruha a motivace, že cesta, po které jdu, je správná. Teď to znamená i velkou odpovědnost. Když jsem se do reprezentace dostal, chci se v ní udržet.“
Byl reprezentační dres jeden z cílů, který jste si dával v zimě po návratu do české ligy?
„V hlavě jsem to měl, ale nebylo to hlavní. Bral jsem to spíš tak, abych se vrátil k fotbalu, byl zdravý a platný na hřišti. Všechno ostatní jsem nechal otevřené. Teď je to taková odměna, ale jak už jsem říkal, zároveň i odpovědnost. Musím být nachystaný na páteční zápas s Bulharskem.“
Jste rád, že po podpisu dvouleté smlouvy se Spartou už máte jasno o své budoucnosti?
„Určitě. Poslední dny po sezoně byly hektické a náročné. Ale dopadlo to dobře, k tomu přišla nominace. Teď mám čistou hlavu a můžu se soustředit na dva kvalifikační zápasy.“
Jak dlouho jste rozmýšlel nabídku od Sparty?
„Byli jsme nějakou dobu v kontaktu s Tomášem (Rosickým, sportovním ředitelem Sparty). Měl jsem to v hlavě, šlo o příjemný zájem. Celou dobu jsem říkal, že to budu řešit až po sezoně, vzhledem k tomu, že jsme to měli s Libercem dobře rozjeté a bojovali o Evropu. Pak jsme si sedli a bylo to rychlé. Vyústilo to pro mě jako nejlepší varianta, stejně tak pro Spartu. Jsem rád, že to takhle dopadlo.“
Tomáš Rosický vás přesvědčil o Spartě svou vizí. Jak vypadá?
„To tady konkrétně říkat nebudu. Ale Tomáše znám. O jeho fotbalové kariéře není třeba mluvit, teď je v nové pozici sportovního ředitele. Je vidět, že ho to baví, má to v sobě. Je to sparťan, dělá pro ně to nejlepší. Tím, že ho znám, tak se mi to líbilo a domluva byla rychlá.“
Kdy jste poprvé slyšel o nabídce Sparty?
„Řekněme, že někdy před koncem základní části.“
Mluvilo se o Slavii i nabídkách ze zahraničí. Co je na nich pravdy?
„Už bych se k tomu moc nevracel. Nějaké nabídky byly, něco i ze zahraničí. Ale já jsem za každou cenu nechtěl po pěti měsících utíkat, nebyla to má hlavní priorita. Nakonec všechno vyústilo ve variantu pro Spartu, která je pro mě nejlepší.“
Jste připravený na tlak, který vás čeká na Letné?
„Určitě bude obrovský tlak, počítám s tím, to je logické. Sparta je historicky nejúspěšnější klub, když se v sezoně nevyhraje trofej, nespokojenost tam je. Beru to jako součást toho, že jdu do Sparty. V jiných klubech jsem to zažil, tady to bude svým způsobem nové. Je to další výzva všechno ustát a hrát svou hru.“
Ve Spartě se často mění trenéři, hráči, koncepce, někteří se kvůli tomu na Letnou nehrnou. Přemýšlel jste i o tomhle?
„V posledních letech i všichni zvenčí viděli, že je tam něco v nepořádku. Teď si myslím, že Tomáš tam má velké slovo, bude chtít nastolit pořádek, aby tým fungoval, byla zdravá kabina, s trenérem všichni táhli za jeden provaz. Snad se ukáže síla týmu, která chyběla, kdy to bylo víc o individualitách. To bude nejdůležitější.“
Potřeboval jsem úplný restart, výmaz hlavy
Chtěl byste ještě do zahraničí?
„Vím, že šance ještě může přijít, nejsem úplně starý. Ale vůbec se tím teď nezabývám, ani si to nekladu tak, že bych to chtěl.“
Proč nevyšel návrat ve druhé italské lize?
„Byl jsem rok v Bari a nějaký měsíc v Livornu. Nějak si to nesedlo, nešlo to. V hlavě po zranění to nebylo nejjednodušší, nesedl jsem si s trenérem. Poztrácel jsem věci po psychické stránce, po zranění bylo těžší všechno najít. Chyběla mi důvěra od vedení a trenéra. Kluci, co hrají nebo hráli venku, vědí, že tam se s vámi nikdo nemazlí a nečeká na vás, až se vrátíte. To jsem zrovna potřeboval, i proto jsem se vrátil do Liberce, kde jsem věřil, že mě vedení i trenér podrží, kdyby cokoliv. To bylo rozhodující.“
Pomohl vám někdo během dlouhé doby, co jste se vyrovnával se zraněním?
„Bylo to místy opravdu špatné. Vždycky jsem to bral tak, že se vrátím, ale když to bylo počtvrté, popáté, co mi řekli, že musím pod nůž, hledat víru v návrat bylo čím dál složitější. Byly tam těžké momenty. Ale vždycky jsem v sobě našel sílu, že to nevzdám. Samozřejmě za pomoci mých nejbližších. Teď jsem rád, kde jsem, ale pořád to beru jako začátek. Rodiče stáli vždycky při mě, i kvůli nim jsme to nechtěl vzdát a říct, že na to s*ru. Odolnost a sílu jsem v sobě našel a nějak to přečkal. Byla to správná cesta. Potřeboval jsem úplný restart, řekněme výmaz hlavy. Řekl jsem si, že to zkusím v Česku, odkud jsem.“
Bral jste Liberec jako poslední šanci, jak se vrátit do profesionálního fotbalu?
„Tak to mohlo vypadat, ale já si to neříkal. Bral jsem to tak, že jdu zpět do Česka a uvidíme, co z toho bude. Byl jsem rád, že šance přišla. Cítím se zdravý, akorát jsem potřeboval získat sebedůvěru, že ještě umím hrát fotbal.“
Nastřílel jste sedm gólů ve čtrnácti zápasech. Je to ten starý Libor Kozák, který si věří a góly bere jako samozřejmost?
„Nějaké góly byly, sám vím, že jsem měl šance na to, aby jich bylo víc. Úplně spokojený nejsem. Hrál jsem pět měsíců v kuse, sám cítím, že to jde nahoru. Ale asi to ještě není taková TOP forma, kterou bych chtěl. Ubírám se správným směrem, získávám sebedůvěru a všechny věci, které jsem poztrácel během doby, kdy jsem nehrál. Každým zápasem to šlo nahoru, je třeba v tom pokračovat.“
Vážíte si víc fotbalu?
„Jasně. Člověk na některé věci nahlíží jinak, než předtím. Tlaky zvenčí, které jsem bral až příliš vážně, už tak neberu. To, že hraju, mě teď víc těší.“
