Turecko - Itálie 0:3. Favorit zvládl vstup do EURO, rozhodl ve druhé půli

„Upřímně musím říct, že jsem Turecko dlouho hrát neviděl. Jsem na ně moc zvědavý, navíc nyní v konfrontaci s Itálií, kterou mám v okruhu favoritů, navíc po zápase s námi, hodně vysoko. Turci do turnaje jdou se zkušeným trenérem, bude volit zřejmě takový otcovský přístup. Přirovnal bych to k Česku pod Karlem Brücknerem, kterého hráči brali jako takového taťku, navíc k němu měli velký respekt. Jako černého koně turnaje je úplně nevidím, ale rád se na ně dívám, protože jsou šikovní a fotbal milují. Mám rád ale i jejich fanoušky, kteří jsou takoví magoři, myšleno pozitivně. Dokážou být tak hlasití, že i kdybychom seděli vedle sebe a křičeli na sebe, tak bychom se možná ani neslyšeli.“

Turecko jako černý kůň EURO?

„Předpokládám, že v Baku budou mít Turci velkou podporu. Ale tak tomu bude i nyní v Římě. Pamatuji si zápas s Čechy v roce 2008 v Ženevě a turečtí fanoušci byli jednou z příčin jejich obratu z 0:2 na 3:2. Ta energie tam byla pro ně klíčová. Letos sestavili Turci zajímavý tým a určitě mohou překvapit.“

„Systém turnaje, kdy se hraje na více místech Evropy, nahrává favoritům. Pořadatel byl kolikrát pod větším tlakem, všichni byli zvědaví, jak dopadne. Pro Itálii, Anglii je to velká výhoda. Základní skupina by pro ně měla být ideální příprava na vyřazovací boje.“

Bude mít na EURO vliv i to, že se hraje ve více zemích?

Martin Hašek: „Přelétávání do dvou hodin bych nebral ani moc v potaz, že by mělo mít vliv na to, jak týmy hrají. Je zvláštní, že více zemí bude hrát v domácím prostředí. Jsem z toho rozpačitý. Pro mě je ten pravý šampionát to, když se na poměrně malé místo sjedou týmy a fanoušci z celého světa a tam se i přátelí, slaví, užívají si to.“

Jakub Konečný k tomu, že týmy hodně dávají na obranu: „Myslím, že defenzivní hody jsou zapříčiněné systémem turnaje. Když postupují i některé třetí týmy, vede to i ke spekulacím. Třeba i tři remízy mohou stačit na postup. Systém šampionátu je podle mě v tomto nešťastný, jde proti soutěživosti. Když postupovaly jen dva týmy, nutilo to mužstva riskovat.“

Martin Hašek k rozdílu mezi klubovým a reprezentačním fotbalem: „Souhlasím s tím, že je to trochu jiná hra. Klubový trenér má hráče k dispozici pořád. Může si je vybrat, trénuje s nimi, ladí si to. Reprezentační trenér má jen ty hráče, kteří jsou k dispozici, a nemá k přípravě s nimi tolik času. Není to jednoduché. Musíte tým i naladit a tenčí se prostor na to, abyste mužstvu vtiskl nějakou tvář. V národním týmu se tak přistupuje k tomu, aby se kádr hlavně dobře naladil a vydal v utkání ze sebe to nejlepší. Je to takový pragmatický přístup. Myslím, že ten, komu se podaří vtisknout tu svou organizaci hry, může být úspěšnější, neznamená to ale, že jiný nemůže vyhrát šampionát.“

„Byli hráči, kterým utkání bez diváků seděla více. Mluvilo se o tom i v Německu, že to některým hráčům pomůže. Jsou fotbalisté „tréninkového typu“, kteří měli jednodušší se prosadit, jelikož zápasy bez fanoušků kolikrát připomínaly trénink.“

„Charakter soutěžního zápasu je úplně o něčem jiném. Energie se s diváky převaluje. Fanoušci přijdou natěšení a hráči to vnímají. Když přijedete na prázdný stadion a pak slyšíte každé kopnutí, tak se do toho nemůžete tak mentálně ponořit. Hráči, s nimiž jsem se bavil, to vnímají dost podobně. Uplynulá sezona byla pro fotbal velká rána. Lidé si dokonce odvykli na fotbal chodit. Platí to i pro jiné sporty a kulturu. Změnily se zvyky.“

Martin Hašek o startu EURO a natěšení na něj: „Mám smíšené pocity. Mělo to být před rokem. Fotbal bez diváků mě navíc příliš nebaví. Je to jako destilovaná voda. Mé naladění je tak trochu umělé, než přirozené.“