Chiellini: poslední mentalistův zápas? Hra s hlavou, co Italům pomáhá
Je na tom úplně stejně jako Lionel Messi. Coby kapitán národního týmu se chystá na velké finále – a přitom je momentálně bez angažmá. „Navíc jsme oba leváci,“ dodává s úsměvem Giorgio Chiellini. Tím však veškerá podobnost končí. Šestatřicetiletý Ital na rozdíl od argentinského dribléra tvrdí muziku v obraně a svým barvám pomáhá i zálibou v mind games, což se na EURO azurovým už několikrát hodilo.
První dojem v jeho případě mate. S hranatou postavou a skobou místo nosu by z fleku mohl hrát mafiánského bodyguarda nebo dostat roli nepříliš důvtipného desperáta v nějakém spaghetti westernu. Jenže Giorgio Chiellini není žádný prosťáček, nýbrž hlava otevřená. Původně plánoval studovat medicínu, to však nešlo dohromady s kariérou profesionálního fotbalisty. Tak získal aspoň titul inženýra ekonomie.
A mentální stránce věci se intenzivně věnuje alespoň na hřišti. Jak přiznal ve své autobiografii Io, Giorgio (Já, Giorgio), dostat se do soupeřovy hlavy považuje za nejdůležitější aspekt své hry. A jde mu to skutečně skvěle. Způsob, jakým vydeptal a znemožnil při losu před penaltovým rozstřelem semifinále Španěla Jordiho Albu, bude patřit k nejikoničtějším momentům letošního mistrovství Evropy. A třeba Albův krajan Álvaro Morata, který je Chielliniho spoluhráč v Juventusu, přirovnal tréninky s ním k pokusům sebrat jídlo z gorilí klece.
Se čtyřiatřicetiletým Leonardem Bonuccim vytvořil rodák z Pisy patrně nejlepší stoperskou dvojici na turnaji, konkurovat jim může snad pouze anglický pár John Stones – Harry Maguire. Když Chiellini odstoupil zkraje druhého zápasu ve skupině proti Švýcarsku kvůli svalovému zranění, zdálo se, že pro něj EURO skončilo. Jenže ve čtvrtfinále proti Belgii už byl zpět v základní sestavě a spolu s Bonuccim opět udržel na uzdě Romela Lukaka, který za dvě sezony nedal Juventusu gól ze hry a nepovedlo se mu to ani nyní na mezistátní scéně. Belgický obr se trefil pouze z penalty.
„Giorgio je pro nás po fyzické i psychologické stránce extrémně důležitý. Zvedá celý tým,“ přiznává záložník Matteo Pessina opoře, kterou možná čeká úplně poslední zápas kariéry. V Juventusu Chiellinimu totiž 30. června skončila smlouva a v šestatřiceti už se asi nikam jinam hnát nebude…
Když Jorginho cynicky zahranou penaltou posunul squadru azzurru do finále, rozběhli se všichni za ním. Jen Chiellini se otočil k Manuelu Locatellimu, který hned v první sérii selhal, aby ho objal. Vřelé objetí a úsměv od ucha k uchu totiž patří do jeho arzenálu stejně jako důraz ve vzdušných soubojích nebo perfektně načasovaný skluz. A někdy zkombinuje oboje, jako třeba v prvním utkání proti Turecku. Sotva za rozhodnutého stavu 3:0 odpálil na poslední chvíli míč směřující k Buraku Yilmazovi, zvedl vítězoslavně pěst a plácl si na oslavu svého zákroku s každým spoluhráčem v dosahu.
Chiellini totiž věří, že přesně to je úloha každého kapitána – zmírňovat napětí, které logicky každý důležitý zápas přináší.
„Není třeba vyvolávat vyšší úzkosti, než už jsou,“ vysvětluje. „Adrenalin přijde sám,“ říká o hormonu, který v neděli před finále proti Anglii poteče všem i ušima.
V tu chvíli bude zatraceně dobré mít Chielliniho na své straně.
Neuznaný gól – a šlus: Itálie–Švýcarsko 3:0 |
Zneutralizovaný Lukaku: Belgie–Itálie 1:2 |
Šaráda s Albou: Itálie–Španělsko 2:1 po penaltách |
