Na trávníku to byla fotbalová laskomina. Poté, co by jeden u podvečerního zápasu Anglie se Švýcarskem možná i klimbal, se při duelu Nizozemska s Tureckem o dvě hodiny později zvedal tep. Oranjes otočili stav a zvítězili 2:1. Turci s mladým týmem na turnaji rozhodně nezklamali. To se ale nedá říct, celkově o tom, jak se ve spojení s EURO prezentovali zejména turečtí fanoušci.
Na hřišti sice tým kolem nadějné hvězdičky Ardy Gülera motal hlavu kdekomu, ale na víc než čtvrtfinále to nestačilo. Turci nezůstali své pověsti nic dlužní. Na turnaji ani jednou neudrželi čisté konto. Potvrdili tak, že jim fotbal chutná více směrem dopředu. S prostupnou obranou se navíc při současných trendech v play off hraje velmi složitě. A ofenziva jim vlastně není cizí ani bez kopaček na trávníku.
„Odehráli jsme velmi dobrý turnaj. Máme mnoho mladých hráčů s úžasným duchem. Zaslouží lásku, které se jim dostává. Po tomto šampionátu bude Turecko vnímáno s větším respektem,“ prohlásil italský kouč Turků Vincenzo Montella.
Fotbalově se možná respektu dočkají. Vždyť se jednalo o druhý nejmladší tým šampionátu hned po tom českém, ale těch přešlapů pod tureckou vlajkou bylo hodně.
Když si to shrneme, tak hned na úvod turnaje museli těsně před jejich zápasem s Gruzií naběhnout do ochozů těžkooděnci, protože několik desítek fanoušků obou táborů nechalo promluvit pěsti. Nějaké hašteření s českými diváky bylo i po posledním zápase ve skupině.
Do toho se „proslavil“ obránce Merih Demiral svým oslavným gólovým gestem, které je spojováno s krajní pravicí v Turecku. Však taky dostal stopku od UEFA na dva zápasy. Fanoušky pak nenapadlo nic lepšího, než stejné gesto napodobovat při pochodu před zápasem s Nizozemskem. A policie byla znovu v permanenci.
„Když toto gesto dělá hodně lidí, stává se z toho politická demonstrace a fotbalový pochod takovou demonstrací není,“ vysvětlila policejní mluvčí Valeska Jakubowská, proč byl pochod policií zastaven, a fanoušci byli požádáni, aby se na stadion dopravili jako jednotlivci.
Stejné gesto jako Demiral pak řada fanoušků ukazovala taky přímo v hledišti, když zaznívaly obě hymny před duelem s Nizozemskem. Třešnička turecké chytristiky však teprve měla přijít.
Turci se dostali do vedení po gólu Sameta Akaydina. Pro tuto Sametovu revoluci však Oranjes neměli pochopení a po gólech De Vrije a vlastenci Müldüra zápas favorit otočil. To je známá věc. S výsledkem se však mnozí Turci žijící v Německu i v zahraničí nemínili smířit.
Na sociálních sítích se objevila videa, jak turečtí fans vyrazili do ulic a změnili se ve výtržníky. Problémy hlásilo logicky zejména Německo, kde se turnaj koná a také Nizozemsko, se kterým Turci vypadli. V obou zemích žije početná turecká komunita. Například v nizozemském Haagu musely zasahovat pořádkové složky, aby turecký dav umravnily.
V Berlíně, kde se čtvrtfinálový zápas uskutečnil, došlo na potyčky mezi příznivci obou táborů. Je tedy otázkou, zda skutečně tyto záležitosti nepřebijí fotbalový um, kterým se turečtí fotbalisté prezentovali na EURO, pane Montello.
