Je to facka, zlobil se Rosický po remíze. Příště se musíme poučit!
Neodvedli výkon, jaký si vymalovali. Spanilá kvalifikační jízda, kterou Češi ohromili na podzim, pokračování neměla. V domácím souboji s Lotyšskem platili reprezentanti za jednoznačné favority, spokojit se ale museli pouze s remízou 1:1. A kapitán Tomáš Rosický dobře věděl, že to ze strany jeho týmu nebylo ono. „Musíme se vrátit k tomu, že budeme znovu jezdit po zadku,“ nebral si servítky.
Domácí remíza s Lotyši je rozhodně zklamáním, souhlasíte?
„Bohužel se nám vůbec nedařilo hrát to, co jsme chtěli. Lotyši výborně bránili, na druhou stranu naše hra byla pomalá. Nedařilo se nám rychle měnit těžiště hry. Tentokrát to od nás zkrátka nebylo dobré.“
Podzimem jste prolétli jako uragán, kde hledat příčiny, že to proti papírově výrazně slabšímu soupeři drhlo?
„Především si nemůžeme myslet, že někoho přehrajeme fotbalově. Přesně tak totiž první poločas vypadal. Všude jsme byli o krok později, nadšení a obětavost z minulých zápasů tentokrát v naší hře nebyly. Je to pro nás velká facka, ze které se musíme poučit.“
Je tahle ztráta o to mrzutější, že jste byli v kvalifikaci dosud stoprocentní?
„Bod je špatný, na druhou stranu kvalifikace je běh na dlouhou trať, takže nesmíme panikařit. Je ale třeba, abychom se vrátili k tomu, že budeme všichni jezdit po zadku.“
Mohlo po čtyřech výhrách v řadě přijít uspokojení?
„Tak bych to neřekl. Jde jen o to, abychom si nemysleli, že někoho přehrajeme jenom fotbalově. V takovém případě nemáme šanci.“
Kazí zaváhání s Lotyši mimořádně vydařený podzim?
„Je to ztráta, ale neřekl bych, že by měla nějak devalvovat to, co se nám na podzim povedlo. Nemůžeme panikařit, že jsme neporazili Lotyše. Samozřejmě, hráli jsme špatně, je to zklamání. Ale panika není na místě. Musíme si zápas důkladně zanalyzovat, sednout si na zadek a pracovat dál.“
Co se stalo před prvním gólem, ke kterému došlo po podivně rozehrané standardní situaci?
„To bych taky moc rád věděl… My jsme totiž nic takového ani nezkoušeli na trénincích. Vypadalo to, že tři čtvrtiny mančaftu vůbec nevěděly, co se děje. Skoro se dá říct, že jsme si vstřelili vlastní gól. Měli jsme řadu signálů a připravených věcí, tohle ale určitě ne.“
Jak těžké bylo za stavu 0:1 dobývat lotyšskou obranu?
„Už se nám povedlo otočit utkání proti Islandu, i tentokrát jsme věděli, že je před námi celá druhá půle. Museli jsme ale být neustále obezřetní dozadu, Lotyši spoléhali na brejky, měli tam jednu velkou šanci, ze které mohli dát gól. Alespoň jsme to dotlačili na remízu.“
V ochozech bylo pouze necelých čtrnáct tisíc fanoušků. Nebyl jste z toho zklamaný?
„To jsem trochu byl. Myslel jsem si totiž, že bude vyprodáno. Všude se říkalo, že zbývá nějakých tisíc lístků, což tak rozhodně nevypadalo.“
