Zásadní svár o MS 2026. Češi stojí proti ukrutné síle, obrat favorita ovšem umí
PŘÍMO Z OSIJEKU | Fotbalová reprezentace se v pondělí večer postaví ukrutné fotbalové síle. Medailistům z uplynulých dvou světových šampionátů, jedné z nejlepších středových formaci planety. Před vášnivým Chorvatskem však není třeba dopředu stahovat kalhoty. Česko umí „kostkované“ v důležitých svárech o body obrat: zvládlo to na evropských mistrovstvích 2016 a 2020. Proč ne teď, v zásadním střetu kvalifikace o Mundial 2026? Novotou vonící Opus Arena ve stotisícovém Osijeku je beznadějně vyprodána. Haškova parta zde touží spáchat překvapení. „Chceme vyhrát,“ odvážně plánuje kouč.
Po třech skupinových zápasech o postup na mistrovství světa do Severní Ameriky se Česko pyšní plným bodových ziskem. Byť nešlo o představení, která by brala národ u srdce, povinnost se povedlo splnit. Národní tým postupně svalil Faerské ostrovy (2:1), Gibraltar (4:0) a v pátek i Černou Horu po gólech Adama Hložka a Patrika Schicka. „Přesně v takové pozici jsme dnes chtěli být,“ prohodil kanonýr Leverkusenu.
Chorvatsko do boje o účast na americké fotbalové přehlídce vstoupilo drtivým vítězstvím nad Gibraltarem 7:0. Jasně deklarovalo chuť suverénně proletět skupinovými boji a urvat jedinou přímou místenku na turnaj, který se odehraje v létě příštího roku.
Proti je však Česko, v zádech s osmi obodovanými duely v řadě. Hráči sice do světa nehlásí silná slova, respekt k Modričově partě je veliký, ale všichni mají v paměti, že obrat favorita je splnitelnou misí. Dva příběhy s dobrým koncem z evropských šampionátů 2016 a 2020 mohou pomoct znásobit odhodlání a víru v úspěch.
Před devíti lety, v trenérské éře Pavla Vrby, šel tehdy po porážce se Španělskem 0:1 tvrdě kritizovaný tým ve druhém zápase skupiny právě na Chorvaty. Prohrával 0:2, absolutně se nechytal, aby v závěrečné čtvrthodině vymyslel únikovou cestu z hlubokých močálů. Brankou Milana Škody a penaltovým vyrovnáním Tomáše Necida si téměř zázračně došel pro plichtu 2:2. Mimochodem, tehdy šlo o poslední reprezentační zápas Tomáše Rosického…
O pět let později, protože šampionát byl o dvanáct měsíců posunutý kvůli covidové pandemii, došlo na další setkání s „kostkami“. Česko vedlo brankou zakrváceného Patrika Schicka z pokutového kopu, aby na startu druhé půle vyrovnal na konečných 1:1 Ivan Perišič.
Úspěšné evropské vystoupení zakončené postupem do čtvrtfinále má v paměti celkem sedm hráčů ze současného Haškova výběru. V základní sestavě se tehdy objevili Bořil, Coufal, Holeš, Souček a Schick, členem kádru byl i Michal Sadílek. Je vysoce pravděpodobné, že těchto šest lidí bude na hřišti v Osijeku i v pondělí.
„Musíme být odvážní, sebevědomí, na hřišti si dovolit. Kdybychom jen bránili, nemáme žádnou šanci na úspěch,“ sypal ze sebe na tiskové konferenci Ivan Hašek.
Chorvatská reprezentace symbolem hrdosti národa
Fotbalová bitva se svede ve stotisícovém městě poblíž hranic se Srbskem, které bylo v poslední dekádě minulého století, v době chorvatské války o nezávislost, těžce poškozeno. Nyní je však oblíbenou destinací chorvatské reprezentace.
Na úplném okraji aglomerace totiž vyrostla nádherná Opus Arena pro třináct tisíc diváků. Otevřena byla před dvěma lety, sedačky v modrobílých barvách místního klubu NK dodávají vnitřku stadionu specifickou atmosféru. Chorvaté zde hráli s Tureckem a Polskem, nyní vítají Čechy.
Když si reportéři deníku Sport a webu iSport krátce po nedělním poledni vyzvedávali v akreditačním centru Opus Areny vstupní karty na předzápasový a zápasový den, fotbal zbožňující Chorvaté se hned dali do řeči. „Ve skupině hrajete jen o druhé místo, v pondělí nemáte šanci,“ s vážnou tváří pravil akreditační pracovník.
Reprezentace symbolizuje hrdost chorvatského národa, který je poznamenán krvavou minulostí. Když Modrič a spol. nazují kopačky, čtyřmilionový národ je přilepený u obrazovek, triumfy bujaře slaví na náměstích.
„Za naši zem bychom zemřeli. Vím, že to lidé odjinud těžko chápou, ale my všichni jsme děti válečné generace a vyrostli jsme s vědomím, že naši příbuzní a známí prolili krev za naši nezávislost a my tak dnes můžeme žít v míru. Tato národní identita nás spojuje. Když oblékáme národní dres, cítíme tuhle zvláštní energii,“ popsal identitu týmu Andrej Kramarič pro německý magazín 11Freunde.
Na Češích je, aby se proti nestárnoucí tlupě, kterou spojuje neutuchající vášeň, postavili. A v ideálním případě zamezili oslavám v ulicích Osijeku.
| Očima kapitána Tomáše Součka |
Dva klíče k postupu„Náš hlavní cíl je dostat se na mistrovství světa. Víme, že jsou k tomu dva klíče. Prvním je jít na turnaj z prvního místa kvalifikační skupiny. Zápas v Chorvatsku je dost předurčený, aby o našem postavení v tabulce hodně napověděl. Víme, proti komu hrajeme, uděláme maximum, ať máme čisté svědomí. Jsme rádi, že máme za sebou tři vítězné zápasy, získat z nich devět bodů byl náš cíl. Kvalita Chorvatů není o jednom hráči, musíme se soustředit na ně jako celek. Mohou být právem sebevědomí, na posledních dvou mistrovstvích světa brali medaile. Bilance s nimi je, že jsme je ještě neporazili, o to větší je motivace tohle změnit. Zda nás podcení? Víme, jak do zápasu chceme vstoupit, to je pro nás důležité.“ |
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 3 | 8:1 | 9 |
| 2 |  | 3 | 4:3 | 6 |
| 3 |  | 1 | 7:0 | 3 |
| 4 |  | 2 | 1:3 | 0 |
| 5 |  | 3 | 1:14 | 0 |
