ROZHOVOR - S parťáky v defenzivní řadě udrželi Severní Iry na uzdě, nedovolili jim skórovat. Ovšem i stoper Tomáš Sivok si jistě představoval kvalifikační rozlučku úplně jinak než jak ji národní mužstvo odehrálo.
Chyběla mužstvu motivace, že předvedlo mdlý výkon?
„Samozřejmě, motivace po zápase s Polskem, kdy jsme se dozvěděli, že Slovinci vyhráli na Slovensku… Prostě byli jsme v kabině strašně zklamaní, bylo nám jasné, že Slovinci v San Marinu asi vyhrají, což se potvrdilo. Na to se ale nemůžeme vymlouvat, zápas jsme měli i tak vyhrát. Ale asi i ta motivace trošku samozřejmě opadne když víte, že pokud zápas zvládnete a stejně nepostoupíte. Kdybychom v případě vítězství postupovali, tak by se hrálo jinak.“
Proč jste se neprosadili v koncovce?
„Soupeř dobře bránil, my jsme se tam těžko dostávali. Ani jsme neměli moc šancí, až vlastně v závěru zápasu, a já tu hlavičku v prvním poločase. Prostě jsme se tam nedostávali. Bylo to o prvním gólu, ten bohužel nepřišel. Irové hráli v devíti vzadu, na jednoho útočníka, bylo to obrovsky těžké. Je škoda, zápas jsme určitě chtěli zvládnout. Ovšem gól jsme nedali, proto jsme nemohli vyhrát.“
Chtěli jste vyhrát i kvůli trenéru Haškovi, pro něhož to byla derniéra na lavičce?
„Ano. I když jsme věděli, že i výhra by nic neřešila, chtěli jsme uspět kvůli trenérovi, aby to byl pro něj sladší konec. Bohužel se to nepodařilo. Stejně jsme chtěli vyhrát pro Marka Jankulovského. A i pro fanoušky.“
Těch ale příliš nedorazilo…
„Ani jsem nepočítal, že přijde hodně lidí, když s Poláky nebylo vyprodáno. Navíc byly čtyři stupně a my měli jen teoretickou šanci na baráž. Takže se ani nedivím, že fanoušci nepřišli.“
Irové také ´měli minimální naději, přesto za nimi přijela spousta fanoušků…
„No jo, no, to je těžké. To se těžko hodnotí.“
Měl kouč Hašek v kabině nějaký proslov?
„Poděkoval nám, že s námi mohl strávit čas. A že se s námi bude setkávat i nadále, ale v jiné funkci. Rozloučil se s námi i Marek. Řekl, že prostě něco skončilo, ale něco nového začíná.“